Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Krompachu

V centru obce Krompach u křižovatky stojí kostel Čtrnácti svatých pomocníků.

Wiki:

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků je pozdně barokní sakrální stavba v obci Krompach na severu okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Krompach se nachází v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory při česko-německé státní hranici a jeho nejbližšími sousedy jsou lázeňské a rekreační obce Jonsdorf a Oybin v saské Horní Lužici. Kostel, který je ve správě Římskokatolické farnosti Krompach, je chráněný od roku 2011 jako kulturní památka.

Byl postaven v letech 1770 až 1784 díky přispění obyvatelstva a církevního náboženského fondu. V roce 2011 jej poškodil blesk. Na zápisu a v péči o kostel se podílí jak cvikovská farnost, tak občanské sdružení, nyní spolek Jánské kameny – Johannisstein. Přístupný bývá jednou ročně.

Kostel je jednolodní, v půdorysu obdélníkový s trojboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií v jeho závěru. Zvnějšku je členěn lizénami, vpadlými vykrajovanými rámci a obdélnými segmentem ukončenými okny. Průčelí kostela je vyvrcholeno trojúhelníkovým štítem. V interiéru má presbytář valenou klenbu s lunetami. Loď má plochý strop. Z části je loď zastavěná tříramennou dřevěnou kruchtou, napojenou na kamennou kruchtu, která je podklenuta plackami. V lodi je iluzívní malba pilastrů a okenní ostění. Na stropě se nalézá štukový rámec s malbou z 19. století.

Hlavní oltář s obrazem z 19. století je pozdně barokní a pochází z poslední třetiny 18. století. Dva boční oltáře Krista a Panny Marie mají dřevěné kulisy s iluzívní architektonickou malbou z konce 18. století. Rokoková kazatelna s výzdobou rokají a růžiček pochází z poslední třetiny 18. století. V kostele se nachází pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a socha Immaculaty z období kolem roku 1750. Kamenná křtitelnice s dřevěným víkem se skupinkou Křtu Páně je datovaná do roku 1787.

Při kostele stojí výklenková kaple, která je členěná pilastry. V nice kaple se ve štítu nachází zlidovělá soška sv. Jana Nepomuckého. Je zde také pozdně barokní reliéf Kalvárie z konce 18. století.

Web o Lužických horách:

Uprostřed obce stojí pozdně barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků, postavený svépomocí místních obyvatel a za přispění císařsko-královského náboženského fondu v letech 1772-1774. Obdélná jednolodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem a čtvercovou sakristií má na západní straně jednoduché průčelí s trojúhelníkovým štítem a na střeše malou sanktusníkovou věžičku.

Vitrážová okna v presbytáři zobrazují sv. Basilia a sv. Kateřinu. Nad vchodem je vestavěná kamenná kruchta s pozdější dřevěnou přístavbou a na ní jsou varhany, zhotovené kutnohorskou firmou Jana Tučka v roce 1903. Plochý strop zdobí velký štukový rámec s malovanými ornamenty a okrouhlými medailonky Panny Marie a čtyř evangelistů. V interiéru byl dříve pozdně barokní hlavní oltář a dřevěné boční oltáře Ježíše Krista a Panny Marie z konce 18. století. Dnes je v presbytáři jen oltářní stůl a obraz Čtrnácti sv. Pomocníků, po stranách triumfálního oblouku jsou dvě sochy a na bočních stěnách lodi visí malované obrázky Křížové cesty. Dále je tu původní kamenná křtitelnice, datovaná do roku 1787, jejíž dřevěné víko zdobí plastika Křtu Páně.

V roce 2011 byl kostel poškozen úderem blesku a o 3 roky později musel být kvůli havarijnímu stavu uzavřen, ale po rekonstrukci krovů, střechy a stropu byl 2. prosince 2017 opět slavnostně otevřen.

Památkový katalog:

Pozdně barokní stavba vystavěná v letech 1770–1784 s přispěním místních obyvatel v malé obci uprostřed Lužických hor. Kostel má částečně dochovaný historický mobiliář, doplněný v průběhu 19. století.

Kostel Čtrnácti svatých Pomocníků v Krompachu je drobnější stavbou s podélnou východo-západní osou mírně skloněnou na západní straně k jihu. Umístěn je v centru obce nedaleko zámku a sídla obecního úřadu, severně od komunikace přicházející od západu od Mařenic. Před západním průčelím rostou dvě veliké lípy. Stavba se skládá z lodi obdélného půdorysu, na niž na východní straně navazuje užší presbytář s trojbokým zakončením. Na něj východním směrem navazuje ještě nižší čtvercová sakristie. Před západním vchodem je drobná otevřená dřevěná předsíň. Loď a presbytář kryje průběžná sedlová střecha s jednotnou výškou hřebene a výraznými námětky. Od západu je uzavřená zděným trojúhelným štítem. Střecha je kryta plechovými šablonami s červeným nátěrem. Nad presbytářem z ní vystupuje polygonální sanktusníková věžička s otevřenou lucernou krytou jehlancovou stříškou vrcholící plechovou makovicí a kovaným křížem. Věžička je oplechovaná. Sakristie má valbovou střechu taktéž krytou plechovými šablonami. Střechy odvodňují nadokapní žlaby a svody. Loď je osvětlována celkem devíti okny, třemi z každé strany. Okna jsou obdélná se segmentovým zakončením. Střední okno na západním průčelí je nižší. Okna lemují jednoduché omítkové páskové šambrány vybíhající z jednoduché parapetní římsy. V oknech jsou výplně s kovovým rámem zasklené vitrážovým způsobem čirými a barevnými sklíčky s ornamentálními motivy. Presbytář osvětlují dvě obdobná okna v jižní a severní stěně a přisvětluje malé oválné okno ve vrcholu závěrové stěny. Ve velkých oknech jsou výplně s kovovým rámem zasklené figurálními vitrážemi s bohatým zdobením znázorňující sv. Basilia a sv. Kateřinu. Sakristii osvětluje pouze jedno obdélné okno s kamenným ostěním od severu. V ostění je kovová provlékaná mříž. Kostel je přístupný pravoúhlým portálem s kamenným ostěním s uchy v západním průčelí. Obdobné portály s jednoduššími ostěními vedly původně do lodi a sakristie i od jihu, ale dnes jsou zazděné. Ve vstupním portálu jsou dvoukřídlé otvíravé rámové zeleně natřené dveře s diagonálně vyskládanými výplněmi, ozdobným kováním a křížovými vnějšími závěsy. Fasády jsou členěny vysokým pilastrovým řádem a lizénovými rámci s vykrojenými rohy. Kostel obíhá jednoduchý omítaný sokl. Pilastry jsou členěny na patku a dřík, místo hlavice je úsek zalamující se profilované korunní římsy. Nároží lodi jsou mírně ustoupená a zaoblená. Fasáda je opatřena barevným krycím nátěrem. Sokl je tmavě šedivý, základní plochy a okenní šambrány bílé, vpadlá lizénová pole světle růžovookrová a pilastry s římsou středně okrové. Interiér lodi je plochostropý, presbytář je sklenut valenou klenbou s klášterním závěrem a s pětibokými výsečemi pro okenní otvory. Sakristie má křížovou klenbu. Presbytář je od lodi oddělen půlkruhovým triumfálním obloukem. Strop lodi zdobí velký štukový rámec a výmalba s Pannou Marií uprostřed a evangelisty v rohových medailonech. Celou západní třetinu lodi zabírá zděná empora se třemi poli plackových kleneb rozdělených valenými pasy. Do lodi se empora otevírá trojicí půlkruhových arkád před něž jsou ještě předloženy dřevěné profilované sloupky nesoucí dřevěné rozšíření empory. Na emporu na níž jsou umístěny varhany vedou jednoduché dřevěné schody v jihozápadním rohu. Loď je dlážděna pískovcovými deskami, v presbytáři je novodobá betonová dlažba. Vedle novějších kostelních lavic a křížové cesty se v interiéru zachovala pravděpodobně původní křtitelnice datovaná do roku 1787 (kulturní památka 76012/36-136) a ozdobné sanktuárium. Oltářní obraz Čtrnácti Svatých Pomocníků je pravděpodobně mladší. Krov kostela je hambalkový se dvěma úrovněmi hambalků podélně vázaný dvěma bočními stojatými stolicemi a středovou rámovou stolicí v ose pod hřebenem. Je postaven z ručně tesaných trámů spojovaných plátováním nebo čepováním zajištěným dřevěnými hřeby.

Jde o významnou kostelní stavbu dochovanou v autentickém barokním stavu včetně některých částí mobiliáře. V regionu představuje zástupce drobnější, ale kvalitní barokní církevní stavby vzniklé v období barokního rozšiřování farního systému v úzké souvislosti s existencí panského zámeckého sídla v obci.

Podle literatury (F. Hantschel, Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, 1911) byl kostel postaven jako farní v roce 1784. V pozdější době se kostela dotkly pouze drobnější úpravy. Mladší je dřevěné rozšíření empory, vitrážové zasklení oken i střešní krytina. Zcela novodobá je dřevěná předsíň.

Rozhodnutí o prohlášení: