Pomník Mistra Jana Husa na Husově náměstí v Kněževsi

Na východním okraji parku na Husově náměstí v Kněževsi stojí pomník Mistra Jana Husa.
Kamenný monolit v kruhu ohraničeném vyskládanými kameny. Ve vrchní části jsou desky (nápis MISTR / JAN HUS / 1415, reliéfní busta).

Obecní kronika:

1915
Národ náš připravoval se co nejokázaleji oslaviti v r. 1915 pětisetletou památku upálení Mistra Jana Husa, aby ukázal, jak jej obdivuje a ctí. Než litice válečná omezila slavnosti ty na míru nejmenší, neboť vláda rakouská viděla v nich k tomu všemu probouzející se češství. Ostatně život spolkový ochaboval pro nedostatek členů a různé těžké zájmy. Každý honil se za živobytím, každý s hrůzou očekával věcí příštích. A i v té těžké době komité pro vystavění pomníku Husova v Kněževsi zřizuje památník v horní části parku proti statku čp. 81 na náměstí Husově. Je tam balvan vážící 30 q, na němž jsou upevněny tři bronzové desky a okolí upraveno. Do základů vložili plechovou krabici s pamětním spisem a různými památkami. Celkový náklad činil 500 K.

Rakovnický Deník:

21. 3. 2008 – Podle historických záznamů v obecní kronice má být pod památníkem Mistra Jana Husa umístěna plechová krabice s pamětním spisem a různými památkami

Pozornost v Kněževsi v současné době směřuje k památníku Mistra Jana Husa, který se nachází v obecním parku. Právě v těchto místech měli předkové uložit plechovou krabici s pamětním listem a různými památkami v hodnotě tehdejších pěti set korun.

„Ten zápis o odkazu předků jsme našli v obecní kronice. Víme o tom již několik let,“ řekl k tomu Miroslav Franěk, který akci inicioval. Podle jeho slov čekali na vhodnou příležitost. V letošním roce oslaví Kněževes udělení znaku a vlajky, statutu Městys a 125 let výročí založení školy. To byl právě ten impuls, který vedl k pokusu o nález odkazu předků. „Při letošních velkých oslavách chceme udělat v sokolovně výstavu o historii obce. Zde bychom právě chtěli vystavit také pamětihodnosti, které by měly být pod památníkem. Snad je najdeme, tedy jestli nás nikdo nepředešel,“ konstatoval Franěk. Záznamy z kroniky, ve kterých je zmínka o umístění archiválií, pocházejí z roku 1915, kdy byl památník k oslavě pětistého výročí od upálení Mistra Jana Husa, vybudován.

První pokus vedoucí k nalezení „pokladu“ se v Kněževsi uskutečnil ve čtvrtečních dopoledních hodinách. Detektor kovu lokalizoval místo u památníku, kde by měla být plechová krabice umístěna. Zhruba po dvouhodinovém odstraňování kamenného valu a kopání u patice památníku se ukázalo místo jako falešné. Nakonec vyšlo najevo, že za intenzivními impulzy pro detektor stojí kus nerostu s velkým podílem kovu. Aktéři tedy dospěli k závěru, že musí nastoupit těžká technika, která obnaží základy tohoto památného místa. „Okolí památníku samozřejmě uvedeme do původního stavu,“ uvedl Franěk. Ten také sdělil, že mají v plánu při letošních oslavách na stejné místo uložit artefakty ze současnosti.

To, jestli se Kněževeským podařilo odkaz předků najít, se dozvíte v zítřejším vydání Rakovnického deníku, ve kterém vám přineseme reportáž z druhé fáze akce. Ta snad bude s pomocí bagříku s podkopovou lžící úspěšnější.

Rakovnický Deník:

22. 3. 2008 – I druhý pokus o nález odkazu předků vyšel v Kněževsi na prázdno. Památník Mistra Jana Husa zatím plechovou krabici s pamětihodnostmi nevydal

Bagřík s podkopovou lžící přijel k památníku Mistra Jana Husa v Kněževsi ještě ve čtvrtek odpoledne. Pravděpodobnost objevení plechové krabice s archiváliemi, která zde byla zakopána zhruba před třiadevadesáti lety, tak značně vzrostla. Avšak ani těžká technika na místě nezabodovala.

Po opatrném odkryvu kamenů a hlíny od betonové patky památníku nebyl nikdo z přítomných chytřejší. Žádné označení nebo znamení, které by vedlo k přesné lokaci umístění pamětihodnosti, zde nebylo. Na řadu přišel opět detektor kovů. Ten kromě železných klínů, pravděpodobně sloužících k vyrovnání hlavního kamene památníku, označil ještě místo v předělu mezi samotným kamenem a betonovou patkou. Chvilka práce s majzlíkem však byla dalším důkazem falešné stopy.

Ve hře tak zůstávají ještě tři možnosti. Buď byla pamětihodnost v dřívějších letech objevena a vyjmuta, nebo je umístěna přímo v duté betonové patce památníku, může být také zakopána v jeho nejhlubších základech. Podle zápisu z kroniky by se posledně posledně zmiňovaná možnost jevila jako nejpravděpodobnější.

„Pokud by to někdo objevil už dříve, tak by to snad zapsal do kroniky. Žádný takový záznam tam však není,“ uvedl iniciátor akce Miroslav Franěk. Podle jeho slov nechtějí z památníkem hýbat, aby nedošlo k jeho poškození.