weby pro nejsevernější čechy

Soubor soch na zdi bývalého augustiniánského kláštera v Domažlicích

This entry is part 374 of 449 in the series Sochy, skulptury, statue, mozaiky, reliéfy, památníky

Na konci náměstí Míru v Domažlicích, za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, na ohradní zdi bývalého augustiniánského kláštera stojí řada barokních soch.

Sochy na klášterní zdi z let 1743 – 1744 pocházejí z dílny sochaře F. Ringelhahna. Soubor soch je „pouhou“ součástí areálu bývalého kláštera, takže v Památkovém katalogu nemá podrobnější záznam. Naštěstí existují jiné zdroje, které se sochám věnují (i když je web farnosti osamocený, nikde jinde nic):

Vznik sochařské výzdoby na zdi domažlického augustiniánského kláštera souvisí s jeho přestavbou v době převora P. Gelasia Vovsa (kolem poloviny 18. století). Za jejich autora je považován domažlický sochař pražského původu František Ringelhahn (1706-1789). Mezi sochami najdeme i světce zobrazované v Čechách jen velice vzácně. Sochy zdobily zeď a bránu ohraničující prostor jižně od klášterního kostela (na hraně dnešní vozovky). Býval zde hřbitov a později klášterní zahrada. V roce 1842 byla zeď posunuta na současné místo a sochy přemístěny. Poslední opravy soch v roce 2006 vedly k nahrazení originálů na zdi kláštera kopiemi. Originály soch se nacházejí v klášterním ambitu.

Sv. Vavřinec: +258, původem ze Španělska, římský jáhen. V době pronásledování křesťanů císařem Valeriánem rozdal všechny cennosti římské církve chudým. Při nátlaku, aby cennosti vydal císaři, poukázal na nemocné a chudé se slovy: „Pohleď, to je naše bohatství!“ Odměnou mu bylo mučení a smrt.

Dle atributu jasné – rošt, na němž byl upálen.

Sv. Gelasius: +496, poslední papež původem z Afriky, žák sv. Augustina, spisovatel. Odmítal církevní rozkol, naopak se zasazoval o oddělení moci světské a církevní. Dbal na čistotu mravů a víry, na práva a svobodu všech lidí, zastával se chudých a vdov.

Žádné prameny nehovoří v souvislosti s tímto svatým o atributech. Jako papež psal různé významné dopisy, ovšem proč kniha a komu to stojí na krku, to nemám tušení.

Sv. Václav: +935. Český kníže, usiloval o mravní i kulturní povznesení Čech. Mezi jeho ctnosti patřila silná vůle, hluboká zbožnost a mírumilovnost. Svým příkladem vedl lid z vlivů pohanství ke křesťanskému životu. Zaplatil za to životem u dveří kostela ve Staré Boleslavi a stal se hlavním patronem naší země.

Svatý Václav je jasný – praporec, koruna, štít. Motiv na štítu mi ale připadá docela netradiční.

Sv. Jan Nepomucký: +1393, pocházel z Nepomuka v jihozápadních Čechách. Hájil práva církve a její svobodu proti zvůli krále Václava IV. Pro svou věrnost povolání i mlčenlivost byl královými biřici mučen a po umučení shozen z Karlova mostu do řeky Vltavy.

Svatý Jan Nepomucký taktéž tradičně – s křížem v náručí, biret v ruce. Jen mu chybí obvyklá svatozář.

Sv. Jan Sahagunský: +1479 , žil ve Španělsku. Augustinián, kněz, převor kláštera v Salamance. Měl dar usmiřovat spory. V kajícnících dovedl vzbudit hlubokou lítost a vedl je k opravdovému obrácení. Z kazatelny káral veřejné hříchy utlačování chudých, svárlivost i pohoršlivý oděv.

Původním jménem Jan González de Castrillo. Atributy mají být černý oděv augustiánských poustevníků nebo kalich s hostií. Oděv by asi odpovídal, ovšem proč zírá na kohosi v kádi, studni či džberu, to vysvětlit neumím.

Sv. Tomáš z Villanovy: +1555, Španěl. Augustinián, učil na universitě v Alcalá de Henares, byl převorem a provinciálem řádu. 1544 jmenován arcibiskupem ve Valencii. Výborný kazatel, dokázal si najít „klíč k lidským srdcím“. Podporoval chudé, nemocné, potřebné.

Podporoval chudé, takže atributy jsou biskup, měšec, žebrák, což odpovídá.

Sv Augustin: +430. Pocházel z Afriky. V mládí vedl hříšný život, přesto dosáhl velké vzdělanosti. Ve 33 letech se pod vlivem sv. Ambrože stal v Miláně křesťanem. V čele mnišské komunity se vrátil do africké vlasti. V dnešním Alžírsku byl vysvěcen na kněze a později zvolen biskupem. Stal se jedním z nejvýznamnějších raně křesťanských filosofů.

Atributy: biskupské roucho, kniha, psací brk, planoucí srdce probodené šípy, anděl, dítě Ježíšek, lžíce, mušle, orel. Kniha by byla, cosi mezi dítkem a andílkem také, přičemž tato postava nese biskupskou čepici.

Nanebevzetí Panny Marie. Panna Maria, Matka Boží, byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy.

Tady asi upřesňovat není třeba.

Sv. Mikuláš Tolentinský: +1305, žil v Itálii. Augustiniánský světec, patron chudých, Bavorska a Itálie, přímluvce za trpící v očistci. Pomáhal chudým, uzdravoval nemocné.

Atributy: poustevník, liliový stonek, kniha, miska s dvěma pečenými ptáky, čert, kalich, kříž, důtky, anděl, augustiniánský hábit, hvězda, almužna. Nějak si neumím vybrat a hádat, proč anděl přidržuje košík. Že by ona almužna?

Series Navigation<< Socha sv. Jana Nepomuckého v ChudoplesíchSoubor soch u kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou >>
Tagy