weby pro nejsevernější čechy

Socha svatého Jana Nepomuckého vpravo u kostela svatých Šimona a Judy ve Štětí

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Před průčelím kostela svatých Šimona a Judy ve Štětí stojí na nepůvodních místech dvě sochy svatého Jana Nepomuckého.

Socha vpravo má mohutnější podstavec, jsou na ní dva andílci, volutové motivy a reliéf. Pochází z 1. poloviny 18. století. Ale nikde se nepíše, odkud socha původně vlastně je.

Svatý Jan je jako součást kostelního areálu kulturní památkou:

Hodnotná barokní socha má na přední stěně zdobného soklu reliéf Zavraždění sv. Václava. Vlastní socha světce, dole provázená dvěma andílky, má oděv členěný do rozevlátých záhybů. Hlava hledí vzhůru, v pravé ruce je kvadrátek, levá ruka drží krucifix.

Původní evidenční list památky (je z roku 1967 a obě sochy tehdy již stály u kostela):

Socha vpravo na bohatě členěném soklu. Na bocích soklu volutové konsole, přední stěna konvexní, římsa uprostřed mírně prohnuta vzhůru. Na přední stěně relief Zavraždění sv. Václava. Na okrajích římsy putti, mezi nimi na podnoží světec v kontrapostu pravé nohy s krucifuxem v náručí, drženém levou rukou, pravou má odtaženou od těla, pohled upřený k nebesům.

Dostupné popisy se s informacemi moc nemažou, a najít někde něco smysluplnějšího a podrobnějšího se nedaří.

Reliéf zobrazuje svatého Václava s pravou rukou na klepadle kostelních dveří a levou v lokti ohnutou vztyčenou podél těla. Klečí na schodech, koruna mu leží u kolenou. Kolem prostovlasé hlavy naznačena svatozář. Nad světcem andílek v oblacích, z nichž vychází směrem dolů boží světlo. Putti drží v levé ruce cosi jako ratolest se čtyřmi větvemi, v pravé ruce věnec. Za zády světce voják s rozevlátým pláštěm a sveřepým výrazem pozvedá levou ruku a pravačkou sahá po meči (dýce?) u svého boku.

Levý putti sedící pod světcem má pravačku opřenu o hruď, v levé drží kartuši s reliéfem (zřejmě Madona s Ježíškem v náručí). Pravý putti působí poněkud komicky. Pravou ruku před obličejem se zdviženým ukazováčkem před ústy (odkaz na mlčenlivost svatého Jana) – na první pohled to ovšem vypadá, jako kdyby se šťoural v nose. V levé ruce drží zamčený visací zámek.

Tagy