weby pro nejsevernější čechy

Pomník Duchcovského viaduktu v zámecké zahradě v Duchcově

Po zrušení silnice i železniční tratě u Duchcovského viaduktu došlo k přemístění zde původně umístěného pomníku na okraj zámeckého parku k Teplické ulici.

Wiki:

Památník duchcovského viaduktu připomíná oběti střetu hladového pochodu s četníky (tzv. Duchcovské stávky) 4. února 1931 v severočeském Duchcově, při kterém byli zastřeleni čtyři nezaměstnaní dělníci. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

O zbudování památníku se uvažovalo od začátku 50. let, autorem původního návrh byl akademický sochař Vlastimil Večeřa. Nakonec byl ale realizován až návrh akademického sochaře Karla Lercha. Ústředním motivem památníku byl reliéf „Dělnická pieta“, který zachycoval padlého dělníka v náručí ženy a stojícího muže s chlapcem. V této podobě byl památník odhalen v 7.9.1954 přímo u viaduktu, na místě tragédie. V roce 1957 byl pomník doplněn o sochy „Milicionáře s puškou“ a „Dělnice se zaťatou pěstí“, sochy byly opět z dílny Karla Lercha.

V roce 1962 byl viadukt prohlášen za národní kulturní památku. Další výrazné proměny se pomníku dostalo v roce 1963, kdy byl pomník přemístěn do centra města. Pomník byl přenesen včetně soch dělnice a milicionáře, za bronzový reliéf byla doplněna symbolická zeď, která evokovala ztracenou autenticitu železničního viaduktu, místa neštěstí. Po celé období socialismu byl pomník ústředním bodem města, u kterého se pořádaly slavnostní akce a manifestace. V roce 1987 byl vlastní památník zapsán na seznam kulturních památek.

Památník stojí na přeneseném místě dodnes, i když v roce 1991 byly odstraněny sochy milicionáře a dělnice. Prohlášení viaduktu za národní kulturní památku bylo zrušeno v roce 1995, památková ochrana památníku byla zachována.

Památkový katalog uvádí:

Kamenný pomník z haklíkového zdiva ve tvaru rovnoramenného lichoběžníku. Před ním na podstavci reliéfní deska zobrazující muže v náruči truchlící ženy, vedle stojícího muže s chlapcem a v pozadí viadukt. Po obou stranách reliéfu osazeny nápisové desky.

Památník byl slavnostně odhalen 5. září 1954. Původně byl umístěn v těsné blízkosti místa střelby, tedy před viaduktem samotným. Viadukt stojí na periferii města Duchcov, kde probíhá hranice povrchových lomů mostecké pánve. Z důvodu těžby uhlí byl památník roku 1963 přesunut do centra města k zámeckému parku, kde stojí dodnes. Původní návrh sochaře Lercha na zpracování reliéfu se nesl více v duchu truchlení a smutku nad ztrátou života. Po zásahu ideologů byl reliéf přepracován, změny se týkaly především obličejů čtyř postav, kdy ze svěšených hlav a pietních výrazů bylo přistoupeno k revolučně naladěným hlavám vztyčeným, bez stopy emocí ve tvářích. Přesto se zdálo být dílo málo revoluční a bojovné. Tři roky po odhalení památníku k němu byla přidána další dvě díla. Socha Muž s puškou a Žena se zaťatou pěstí rovněž z dílny sochaře Lercha. Tyto dvě sochy byly roku 1991 odstraněny a dnes se nachází ve skladu Technické správy města Duchcov.

Objekt se nachází v centru města Duchcova, kam byl přenesen z parčíku u Duchcovského viaduktu, původně ledvického (ládovického) železničního podjezdu, tedy z místa tragické události, na kterou odkazuje. Obrací se k východu, k Teplické ulici, od které je vzdálen cca 35 metrů odstupem hloubky svého předpolí. Je součástí severovýchodního cípu zámeckého parku, za zády má tzv. Sfingový rybník. Terén je zde rovinný.

Památník obětem střelby u duchcovského viaduktu, která se odehrála 4. 2. 1931, se v současnosti skládá z: kompozice s reliéfem a dvěma nápisovými deskami, dvou vlajkových stožárů a vysoké kamenné zdi na pozadí, která má svou strukturou odkazovat k místu střelby. Původně byla součástí ještě nádoba na řecký oheň, která se nacházela mezi vlajkovými žerděmi a reliéfem, a též dvě sochy, umístěné na dosud dochovaných soklech, flankujících zpředu tři stupně k podestě památníku.

Vysoký reliéf představuje dvě skupiny postav na pozadí průmyslové krajiny, která je provedena v reliéfu nízkém. Skupina v levé části znázorňuje mrtvého dělníka a truchlící ženu v jasném ikonografickém odkazu na křesťanskou pietu. V pravé části je dělník s chlapcem, kteří se vztyčenou hlavou událost pozorují. Krajina za nimi je inspirována okolím viaduktu, tedy místem osudné události.

Nápisy:

  • JOSEF KADLEC / 30 LETÝ HORNÍK / Z HOSTOMIC / ANT. ZEITHAMMER / 19 LETÝ HORNÍK / Z HOSTOMIC // ALOIS LAMAČ / 32 LETÝ DĚLNÍK / Z BÍLINY / JOSEF STUDNIČKA / 27 LETÝ HORNÍK / Z BŘEŽÁNEK // PADLI V BOJI ZA PRÁVA DĚLNICKÉ TŘÍDY / ČEST JEJICH PAMÁTCE! (pravá tj. severní deska)
  • PAMÁTNÍK DUCHCOVSKÉHO VIADUKTU / * / NA POČEST NEZAMĚSTNANÝCH DĚLNÍKŮ / ZASTŘELENÝCH 4. ÚNORA 1931 / ČETNICTVEM BURŽOAZNÍ REPUBLIKY / PŘI DEMONSTRAČNÍM POCHODU HLADU / VEDENÉM KOMUNISTICKÝM SENÁTOREM / SOUDRUHEM PETREM STRÁNSKÝM (levá tj. jižní deska)

Odborná sochařská databáze:

Název: Památník duchcovského viaduktu
Autor: Karel Lerch (1913–1971)
Památník se nachází u hlavní komunikace procházející obcí při zámeckém parku.
Realizace: 1954 až 1957
Materiál: pískovec
Stav: dobrý (ke dni 14.05.2019), povrch díla je znečištěn prachovými depozity, mechem a lišejníky.
Památník byl odhalen v září roku 1954. Původně byl umístěn v okrajové části města, v blízkosti viaduktu, odkud byl roku 1963 přesunut na současné místo. Chybějí boční samostatně stojící sochy bojující ženy a milicionáře.

Součásti –
Název: Pamětní deska z plexiskla pro Památník duchcovského viaduktu
Autoři: Petr Menš (*1943), J. Rokyta
Investor: MěNV Duchcov
Materiál: plexisklo
Dílo odstraněno z veřejného prostoru

Název: Žardiniéry v prostoru památníku Duchcovského viaduktu
Autoři: Milan Žofka (1946–2018), architekt Rudolf Berger (*1934)
Investor: Zahradnický podnik Teplice
Materiál: glazovaná keramika
Dílo odstraněno z veřejného prostoru

Původní umístění památníku u viaduktu. Repro: Severočeský hnědouhelný revír ve fotografii, Liberec 1966, s. 9. (foto web sochyamesta.cz)

Původní umístění památníku. Repro: Dobová pohlednice, 60. léta 20. stol. (foto web sochyamesta.cz)

Podoba pomníku na novém místě v roce 1987 (foto web sochyamesta.cz)

Další odborná sochařská databáze:

Karel Lerch
30.07.1913 – 29.05.1971

Sochař, malíř, keramik

Narodil se 30.7.1913 v severočeské vesnici Zabrušany v českoněmecké rodině. V důsledku nemoci a úrazu v dětství trpěl po celý život poruchou sluchu a řeči. Rok 1929 strávil v Ústavu pro hluchoněmé v Litoměřicích. Mezi lety 1929-1933 studoval na Státní odborné škole keramické v Teplicích. V roce 1935 byl přijat ke studiu na pražskou AVU do sochařského ateliéru Otakara Španiela. Jako občan Sudet musel o tři roky později Akademii opustit. Následně se odstěhoval do Drážďan, kde se na místní Akademii věnoval převážně malbě. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 byl kompletně zničen Lerchův ateliér i s plastikou Ležící, původně určenou pro trutnovský zámek. Po konci 2. světové války se Lerch vzdal německého občanství a vrátil se do severních Čech. Pracoval v Duchcově jako aranžér a propagační výtvarník místní porcelánky. Mezi lety 1952-1954 dokončil studia na AVU. Jedinou veřejnou zakázku, kterou vytvořil v Čechách je Památník obětem střelby u duchcovského viaduktu. Lerch nevydržel ideologický tlak, kterému se musel podrobit při tvorbě památníku, tak i při práci v porcelánce a roku 1961 náhle emigroval. Zbytek života prožil v Mnichově, kde vytvořil 8 byst pro Ruhmeshalle. Zemřel na následky autonehody 29. května 1971.

Památník duchcovského viaduktu
Časové údaje: 1954 – 1957
Materiál: pískovec
Umístění: U zámeckého parku naproti budově gymnázia
Památka od 03.05.1954

Památník obětem střelby u duchcovského viaduktu, která se odehrála 4.2.1931, se v současnosti skládá z vysokého reliéfu, nádoby na řecký oheň, dvou vlajkových stožárů a zdi, která má svou strukturou odkazovat k místu střelby. Reliéf představuje dvě skupiny postav na pozadí průmyslové krajiny, která je provedena v nízkém reliéfu. Skupina v levé části znázorňuje mrtvého dělníka a truchlící ženu v jasném ikonografickém odkazu na křesťanskou pietu . V pravé části je dělník s chlapcem, kteří se vztyčenou hlavou událost pozorují. Krajina za nimi je inspirována okolím viaduktu, kde se tragédie odehrála.

Památník byl slavnostně odhalen 5. září 1954. Původně byl umístěn v těsné blízkosti místa střelby, tedy před viaduktem samotným. Viadukt stojí na periferii města Duchcov, kde je hranice povrchových lomů mostecké pánve. Z důvodu těžby uhlí byl Památník roku 1963 přesunut do centra města k zámeckému parku, kde stojí dodnes. Původní návrh sochaře Lercha na zpracování reliéfu se nesl více v duchu truchlení a smutku nad ztrátou života. Po zásahu ideologů byl reliéf přepracován, změny se týkaly především obličejů čtyř postav, kdy ze svěšených hlav a pietních výrazů bylo přistoupeno k revolučně naladěným hlavám vztyčeným, ale bez stopy emocí ve tvářích. Přesto se zdálo být dílo málo revoluční a bojovné. Tři roky po odhalení památníku k němu byla přidána další dvě díla. Socha Muž s puškou a Žena se zaťatou pěstí rovněž z dílny sochaře Lercha. Tyto dvě sochy byly roku 1991 odstraněny a dnes se nachází ve skladu Technické správy města Duchcov.

Series Navigation<< Pomník Antonína Sochora před budovou bývalého německého gymnázia v Osecké ulici v DuchcověSocha Karla Havlíčka Borovského před gymnáziem v Duchcově >>
Tagy