weby pro nejsevernější čechy

Socha sv. Jana Nepomuckého před Oblastním muzeem v Děčíně

This entry is part 362 of 532 in the series Sochy, skulptury, statue, mozaiky, reliéfy, památníky

V malém parku mezi budovou Oblastního muzea v Děčíně a ulicí Čsl. mládeže stojí dvojice soch, jednou z nich je sv. Jan Nepomucký.

Monumentální barokní pískovcová socha je kulturní památkou, je mírně putovní a trochu nejasného původu. Památkový katalog hned na úvod píše:

A. Čornyjová píše: Pravděpodobným autorem může být sochař Josef Fischer; Při rest. průzkumu protilehlé sochy sv. Floriána nalezena iniciála C W (restaurátor se domnívá, že by mohlo jít o Karla Lazara Waitzmanna); EL u sochy sv. Flor. uvádí: pravděpodobně dílo M. J. Brokoffa. Inu, vyberte si.

Dílo bylo zřízeno Georgem Michelem Egermannem a dědici v roce 1738. (Natálie Brejchová-Steinová, Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku, Děčín 2001, s. 43.) Starší literatura je ve věci datace nejednotná. (Emanuel Poche, Umělecké památky Čech 1., str. 252 – 2. čtvrtina 18. století).

Socha sv. Jana Nepomuckého původně stála spolu se sochou sv. Floriána před pivovarem v Podmoklech, který byl později zbořen kvůli výstavbě železnice. Sochy jsou v této poloze zakresleny v císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z roku 1843. Kvůli železnici se stěhovala i socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Florián tehdy zůstal na místě. Přemístěna byla do Dělnické ulice na rozhraní Letné a Rozběles. 23. 6. 1995 bylo rozhodnuto o jejím dalším přesunu, a to k budově muzea v Podmoklech, poblíž původní lokace souboru soch.

Socha stojí na rovině v travnaté ploše před jižní částí hlavního východního průčelí muzea. Spolu se sochou sv. Floriána před severní částí tvoří jednotnou dvojici.

Dílo se skládá z bohaté třístupňové trojboké soklové architektury a vlastní vrcholové sochy. Dílo je vytvořené z pískovce okrového zabarvení, osazené je na novodobém betonovém základu.

Betonový základ mírně vystupuje nad terén. Na něm spočívá kamenný fundament přibližně shodné výšky, s třemi konkávně projmutými a třemi přímými stranami. Na něm je posazen spodní díl podstavce, rozčleněný na sokl, tělo a římsu. Je trojboký s lehce konkávně projmutými stranami pročleněnými obdélnými rytými zrcadly s konkávně vykrojenými rohy, a okosenými nárožími. Vnitřní plochy zrcadel jsou bez nápisů, jen na čelní ploše je nahodile umístěna iniciála E. Střední díl podstavce je rovněž trojboký, avšak subtilnější, podložený soklem a završený profilovanou římsou. Okosená nároží, ve střední části kanelovaná, jsou v horní a dolní části stáčená do volut, jejichž čela jsou zdobena v dolní části akantovou palmetou a v horní části čabrakou. Pod římsou jsou zavěšené čabraky. Jednotlivé strany nesou vysoké reliéfy s perspektivní iluzí lemované v horní části rozhrnutou draperií baldachýnu. Jde o výjevy ze života světce, čelní reliéf zobrazuje zpověď královny Žofie Janem Nepomuckým, jihozápadní pak Janovo mučení, na pozadí obloukové architektury a severozápadní svržení světce z Karlova mostu. Horní část soklové architektury tvoří nástavec, jehož spodní římsa v nárožích vybíhá do vzedmutých masivních stáčených volut s dekorem stylizované mušle a z jehož středu se zvedá středová lehce projmutá část kruhového půdorysu, nesoucí vrcholovou sochu.

velikosti stojí na oblaku v kontrapostu s vykročenou levou nohou. 

Ikonograficky tradičně pojatá pískovcová vrcholová socha v lehce podživotní velikosti klečí na pravém koleni a spočívá na dynamicky pojatém oblaku. Světec je prostovlasý, oděný v obvyklé kanovnické roucho pročleněné ostrými plošně kladenými záhyby. V levé ruce přidržuje biret, pravou má položenou na prsou, pohled světce je upřený k nebesům. Ikonografickou formou jde o apoteózu sv. Jana Nepomuckého, původně doprovázenou ještě trojicí dnes již dávno zaniklých andílků na nárožních volutách.

Jde o umělecky i ikonograficky velmi hodnotnou pozdně barokní skulpturu v regionu poměrně ojedinělého pojetí (apoteóza sv. Jana Nepomuckého) s netradičně koncipovanou soklovou architekturou s kvalitně vypracovanými reliéfy ze života světce, bohatou dekorativní výzdobou a trojiční symbolikou půdorysu. Je současně protějškem autorsky i časově shodné protějškové skulptury sv. Floriána.

Socha nesla nápis Aufgerichtet von Herrn Georg Michel Egermann und Hietlichen Erben 1738 na erbovním štítu svíraném putti. dnes absentují putti i erbovní štít.

V roce 2008 byla socha restaurována ->

Series Navigation<< Socha sv. Floriána před Oblastním muzeem v DěčíněPomník Franze Wilhelma Tippmanna v Božím Daru >>
Tagy