Socha Dívka u cyklu Cesta života v Radouni

V parčíku ve středu obce Radouň stojí skupina soch z cyklu Cesta života. Jako poslední (či první, záleží na úhlu pohledu) v oblouku stojí socha Dívka.

V roce 2010 byly v parku pokáceny „letité“ jasany. Do parku na místa, kde rostly, se navrátily zpět v podobě sousoší a příběhu „Cesta životem – podej mi ruku, podám ti svou“. Autorem příběhu a myšlenky využití pokácených jasanů byla paní Hana Havířová a „Radouňské baby“. Sochy zhotovil řezbář David Fiala. Projekt byl realizován za finanční podpory města Štětí. Slavnostní odhalení sousoší se konalo dne 5. listopadu 2011.

Sochy mají symbolizovat životní cyklus – pouť od narození přes dospívání až k smrti. Sochy vznikaly přímo v obci Radouň. Práci řezbáře tak mohli sledovat i místní občané, se kterými David Fiala hovořil i o konečném umístění soch. Skulptury nakonec budou symbolicky stát na místě, odkud pochází dřevo využité k jejich vzniku. Díla budou volně k vidění pro všechny návštěvníky obce. S jejich životností by podle řezbáře Davida Fialy neměl být problém. Jasanové dřevo vydrží při dobré údržbě spoustu let.

O historii vzniku soch informuje na místě tabule, na níž jsou i rozkresleny návrhy jednotlivých soch, které se ale ne vždy naplno shodují s tím, co skutečně na palouku stojí.

Poslední sochou cyklu měl být Darovníček. Po něm tu ale není ani stopy. Místo toho poněkud bokem stojí socha, jejíž pojmenování jsem si vymyslel sám. Z 90 % realistické zpodobnění mladé dívky – ženy s dlouhými vlasy je mytizováno jejíma rukama, které přecházejí do čehosi jako křídla. Jak se to rýmuje s ostatními sochami, nemám tušení. I proto nepíšu v nadpisu z cyklu, ale pro jistotu „u“ cyklu.