Lysá nad Labem, barokní město Šporkovo

This entry is part 39 of 39 in the series Sochy

Po dvou zprávách z dění na výstavišti je nejvyšší čas se projít po samotném městě, vycházím tedy branou ven proti plynoucím davům, zanechávám za zády obléhatele stánků a jdu se projít po Lysé nad Labem. Většinou postupuji v cizích městech tak, že spoléhám na orientaci podle kostelní věže, protože kostel bývá na náměstí. A na náměstí většinou bývá také infocentrum, kde mohu nasosat materiály a inspiraci, kam kráčet dál. Tady mi to tedy moc nevychází. Město, které je zmiňováno v pramenech už v 11. století a které dnes nemá ani 10 tisíc obyvatel, má totiž těch náměstí několik a na tom hlavním byste kostel hledali marně.

Husovo náměstí

A pak že je náměstí ve VDF ubohé a nic na něm není… Co mě ovšem zaráží daleko víc je fakt, že nejsem na první pokus schopný objevit infocentrum, které by údajně mělo být na radnici.

Městská radnice, dokončena 1747

Tak ono čemu se divit, když jediný viditelný nápis je Vinotéka. O tom, že jde opravdu o radnici, svědčí tabulky v podloubí, kde tedy větší než úřad má ceduli městská policie. Obcházím náměstí, nesoucí jméno Husovo a kromě podivné betonové plastiky s emblémem města objevuji i bustu Mistra Jana.

Plastika se znakem města na Husově náměstí

Busta Jana Husa na náměstí

Až na druhý pokus mě napadá rozšířit okruh pátrání a ač to na fotografii není příliš vidět, vpravo od budovy radnice je další ulička, v níž je novostavba městské knihovny. A infocentrum je v ní.

Městská knihovna v Přemyslově ulici, kde se skrývá také infocentrum

Příliš představu o běžném vybavení takové instituce nenaplňuje, prostě u ženských v knihovně je pár prospektů, knížek a suvenýrů. O to jsou ale ženské ochotnější, kypící informacemi a dobrými radami a klidně pro mě vyšťourají z regionální nabídky i poslední kousky, které mají. Takže zjišťuji, že jsou tady dokonale zmapované památné stromy (nejen přímo v Lysé, ale v celém mikroregionu Polabí), zajímavosti barokní krajiny (většinou drobné církevní památky v blízkém okolí), přírodní rezervace, významné krajinné prvky (přírodní i umělé), ba i studánky. A to většinou pomocí stručných jednobarevných skládaček, nebo daleko obsáhlejším provedení v knížečkách na křídovém papíře.

Jírovec maďal na náměstí Bedřicha Hrozného, cca 100 let, obvod 335 cm

Dvě lípy srdčité na náměstí Na Františku, cca 100 a 80 let, obvod 298 a 161 cm

Všímám si, že je tu také židovský hřbitov, knihovnice mi podrobně s pomocí mapy popíší cestu a připraví mě na nejhorší. A mají pravdu ->.

Vracím se přes sídliště zpátky na náměstí. Za křižovatkou na něj navazuje další, nazvané podle místního rodáka Bedřicha Hrozného, který tu má i muzeum v budově špitálu pro přestárlé z roku 1754.

Náměstí Bedřicha Hrozného

Městské muzeum

Jak je mým zvykem, vrhám se k němu, abych si prošel expozici orientálních kultur a díla pana profesora, jenže mám smůlu. Zrovna ten den je z provozních důvodů upravena otevírací doba a momentálně je zavřeno. Tak snad někdy příště (jestli nějaké bude).

Stačí se ale otočit a na opačné straně je monumentální kostel sv. Jana Křtitele, započatý 1719 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.

Kostel sv. Jana Křtitele s ohradní zdí

Interiér je (z vcelku pochopitelných důvodů) uzavřený, takže neuvěřitelnou andělíčkovskou výzdobu varhan, nazývanou Šporkova kapela, si prohlédnu jen na souboru pohlednic, zakoupeném v infocentru. K nepřehlédnutí je ovšem ohradní zeď, osazená souborem soch nejrůznějších svatých, které pocházejí z různých míst a od různých autorů. Prokazatelní jsou pouze Jan Brokof a František Adámek starší z Benátek nad Jizerou, některé jsou připisovány dílně Matyáše Bernarda Brauna.