weby pro nejsevernější čechy

Sochy alegorií živlů před Magistrátem v Mostě – Vzduch

This entry is part 69 of 464 in the series Sochy, skulptury, statue, mozaiky, reliéfy, památníky

U východní strany Magistrátu v Mostě stojí soubor 4 barokních soch, znázorňujících živly: voda, země, vzduch a oheň. Druhá zleva je socha Vzduch.


Čtyři alegorické plastiky Živlů vznikly kolem roku 1715 a jsou vypracovány z jemnozrnného křemitého labského pískovce. Mostečtí si sochy pořídili pravděpodobně jako ochranu před přírodními pohromami. Jak dokládá signatura JO.BROKOFF.FECIT na polenech u alegorie Ohně, vznikly Živly v sochařské dílně Jana Brokoffa. Odborníci však zjistili, že pojetí mosteckých soch se od jeho stylu liší. V baroku se ale často stávalo, že díla podepisoval vlastník dílny i za další tvůrce, kteří u něj sochali. Živly jsou tedy pravděpodobně dílem Janova staršího syna Michala Jana Josefa.

Nejdříve sochy zdobily pilíře mostecké renesanční radnice na I. náměstí. Ta byla v letech 1881-1882 zbourána, aby uvolnila místo nové budově Okresního soudu, a sochy byly instalovány na nároží druhého patra zvonice u děkanského kostela. Zde setrvaly až do generální opravy zvonice v roce 1937. Tehdy byly sneseny a počítalo se s tím, že budou lemovat cestu k jeho severnímu portálu. Plány ale překazil politický vývoj, sochy byly odvezeny do lapidária Okresního muzea v Mostě. Tady pro ně v 60. letech 20. století nově vznikly  kónické betonové podstavce, na něž byly sochy po restaurování F. Radou usazeny.

V průběhu likvidace lapidária se sochy v roce 1979 převezly do nového Mostu k východnímu průčelí budovy národních výborů (dnes Magistrát města Mostu). Zde byly osazeny na hranolové betonové sokly a restaurovány. Další restaurování provedl Radomil Šolc v roce 2004, protože sochy byly poškozeny vandaly. Někdo odlomil čenich, nohu a ucho zajíce, zobák orla, korunu Neptuna, hlavu vzlétajícího ptáka a plamen v rukou ohnivého muže. Restaurátor zbavil plastiky také nepůvodních nefunkčních doplňků z doby osazení soch k budově národních výborů. Podle dochovaných fotografií vymodeloval z umělého pískovce všechny jejich zurážené a ztracené části. Doplněn nebyl pouze Neptunův kovaný trojzubec.
Sochy dnes svým umístěním tvoří pomyslnou spojnici mezi starým a novým, zaniklým a žijícím.

Vítr (Vzduch) představuje poloobnažená žena s bohatou, důmyslně naaranžovanou drapérií, stojící na oblačné podnoži a přidržující pravou rukou holuba, u její levé nohy je umístěna plastika orla. Toto dílo vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff.

Sochy jsou kulturní památkou:

Soubor tvoří čtyři pískovcové sochy alegorií jednotlivých živlů – tedy Vody, Země, Vzduchu a Ohně. Sochy, vzniklé kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa, pocházejí z renesanční mostecké radnice. Po jejím zboření na konci 19. století byly sochy přemístěny na zvonici děkanského kostela Nanebevzetí P. Marie; v rámci likvidace historického města Mostu v souvislosti s těžbou uhlí byly sochy přemístěny na současné místo rozhodnutím odboru kultury Okresního národního výboru v Mostě č. j. 253/87/Hl ze dne 1. června 1987.

Sochy stojí symetricky rozmístěné v jedné řadě v tomto pořadí (stoje čelem k sochám): socha alegorie Země, socha alegorie Vzduchu, socha alegorie Vody a socha alegorie Ohně. Alegorie Země je stojící nahá mladá žena, jejíž klín zakrývá rouška. Rukama přidržuje velký roh hojnosti s mnoha plody, umístěný vedle boku. Alegorie Vzduchu je nahá mladá žena, přidržující vzdutou roušku nad hlavou s rozevlátými vlasy. U boku drží ptáčka, vedle ní stojí velký orel. Alegorie Vody je zpodobněná jako Neptun. Nahý svalnatý muž s korunou na hlavě stojí na plošině, z níž teče voda, nohu má na hlavě velké ryby. Alegorie Ohně je nahý muž hrdého výrazu, stojící na hořící hranici, na níž sedí pták Fénix. Muž drží svazek plamenů a zvíře v plamenech.

Soubor vysoce hodnotných barokních plastik z dílny jednoho z předních sochařů tohoto období, působících na území Čech; v současné době jde zároveň o jeden z mála zachovaných hmotných dokladů existence původního historického města Most, zlikvidovaného těžbou.

Alegorie Vzduchu:

Velmi kvalitní socha, vzniklá kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa.

Alegorie Vzduchu je zpodobněna jako nahá mladá žena, stojící en face na oblakovitém terénu. Postava je mírně esovitě prohnutá, s nakročenou levou nohou. Tělo částečně kryje vzdouvající se rouška – její horní cíp žena přidržuje nad hlavou levou rukou. Paže je vysoko zvednutá a ohnutá v lokti. Rouška dále splývá vlevo podél těla, velkým záhybem přechází před levou kyčel, zakrývá pravou nohu nad koleno a levou nohu do půli lýtka. Na pravé straně je rouška přehozena přes paži a nad zápěstím a halí rovněž záda postavy. Ženina hlava, spočívající na dlouhém krku, je pokryta dlouhými vlnitými rozevlátými vlasy (jejich směr je opačný, než vzdutí roušky na levé straně). Na obličeji je výrazným prvkem poměrně velké pravé ucho a lehce zdvižený nos, hlava hledí vzhůru doprava. Pravou rukou žena přidržuje u svého pravého boku menšího ptáka (snad holuba) – palec je od ostatních prstů značně oddálen. Tělo ptáka je protáhlé, směřující hlavou nahoru. Vedle ženiny levé nohy sedí velký orel – jeho hlava dosahuje až nad polovinu ženina stehna. Orel je zobrazen čelně, má mohutné tělo a svěšená křídla. Materiálem je pískovce. Socha stojí na nově zhotoveném hranolovém betonovém soklu.

Series Navigation<< Sochy alegorií živlů před Magistrátem v Mostě – Země / Ceres (Démétér)Sochy alegorií živlů před Magistrátem v Mostě – Voda / Neptun (Poseidón) >>
Tagy