Rybářský kámen v Hrádku nad Nisou

U křižovatky ulic Tovární a Legionářská v Hrádku nad Nisou u rybářské klubovny na břehu Lužické Nisy je instalován Rybářský kámen.

Na městském webu:

Jednoznačně nejstarší drobnou památkou v Hrádku nad Nisou je Rybářský kámen. Nese letopočet 1565. Stejně jako dnes mají rybáři své revíry, i v době před 450 lety bylo nutné určit, kde mohou rybáři lovit. Rybářské kameny vymezovaly jednotlivé úseky toků. V okolí Hrádku nad Nisou bývaly čtyři, do dnešních dnů se dochovaly dva. Přitom ani jeden už nestojí na původním místě. Svoji funkci tedy neplní, ale jsou zajímavým svědkem své doby.

První z rybářských kamenů dnes najdeme u klubovny hrádeckých rybářů v Tovární ulici č. p. 628. Původně byl tento kámen umístěn na česko-saské hranici v místech, kterým se dodnes říká podle staré štoly Barborka. Ke klubovně rybářů se dostal až v roce 1984. Je usazen do homole z betonu a drobných oblázků. Kromě letopočtu 1565 na něm najdeme německý text AD 24. IVLI GREFENSTEINISCH DER WEISSBACH HEGWASSER GEGEN DEN GEBURG AVF WARTS AN BEDEN UFERN. Česky: L. P. 24. července grabštejnská hájená voda Bílého potoka je proti horám nahoru po obou březích. Pod textem jsou vytesány ještě tři lilie, které pocházejí ze znaku Jiřího Mehla ze Střelic, toho času pána panství Grabštejn.

Neboli rybáři z grabštejnského panství mohli lovit od Barborky směrem proti proudu potoka. Obdobný kámen, který se ale do současnosti nedochoval, stával na druhé straně hranice a oznamoval, že po proudu potoka až po soutok s Nisou jde o saský revír.

Podobně jako Bílý potok, byl rozdělen i tok Nisy. Památku dodnes najdeme v Hartavě na návsi, kam byl od břehů řeky umístěn kámen s nápisem: 1565. ADJ 24 JULJJ DER VON ZJTTAU HEGEWASSER DER NEJSSE NJEDERWARTS AN BEJDE UFFERN, česky: 1565 L. P. 24. července žitavská hájená voda po proudu Nisy po obou březích. Čtvrtý kámen stával pravděpodobně proti němu a do dnešních dnů se nedochoval.

Na městském webu podruhé:

Tak jako mají země své hranice, potřebovali je v minulosti i rybáři – aby na hraničních tocích bylo jasno, kde mohou lovit. K vymezení jednotlivých rybářských úseků a revírů na tocích sloužily tzv. rybářské kameny, v němčině nazývané Fischereigrenzsteine.

V našem okolí bývaly čtyři, do dnešních dnů se dochovaly dva, i když ani jeden nestojí na původním místě. Jeden najdeme v Hrádku nad Nisou, druhý v nedaleké německé Hartavě.

Hrádecký Rybářský kámen dnes můžeme vidět v Tovární ulici u klubovny místní organizace rybářů. Je usazen do homole z betonu a drobných kamenů a připomíná dobu před více než 450 lety. I člověka neznalého němčiny zaujme letopočet 1565. Za ním najdeme text: „AD 24. IVLI GREFENSTEINISCH DER WEISSBACH HEGWASSER GEGEN DEN GEBURG AVF WARTS AN BEDEN UFERN“, do češtiny převedeno: „1565: L. P. 24. července grabštejnská hájená voda Bílého potoka je proti horám nahoru po obou březích“. Pod textem jsou patrné tři lilie, známé ze znaku Jiřího Mehla ze Střelic, německého vicekancléře Království českého a tehdejšího vlastníka panství Grabštejn a města Hrádek nad Nisou.

Původně byl tento kámen umístěn na česko-saské hranici v místech, kterým se dodnes říká podle staré štoly Barborka. Ke klubovně rybářů se dostal až v roce 1984. Podle uvedeného textu mohli od tohoto místa proti proudu Bílého potoka lovit rybáři z Grabštejnského panství. Obdobný kámen stával na druhé straně hranice a oznamoval, že po proudu potoka až po soutok s Nisou jde o saský revír. Do současnosti se ale nedochoval.

Podobně byl rozdělen i tok řeky Nisy. Památku dodnes najdeme v německé Hartavě na návsi, kam byl od břehu řeky Nisy umístěn kámen s nápisem: „1565. ADJ 24 JULJJ DER VON ZJTTAU HEGEWASSER DER NEJSSE NJEDERWARTS AN BEJDE UFFERN“, česky: „1565 L. P. 24. července žitavská hájená voda po proudu Nisy po obou březích“. Čtvrtý kámen stával pravděpodobně proti němu a do dnešních dnů se nedochoval.