weby pro nejsevernější čechy

Vlčí deska u Zadní Doubice

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Na trase modré turistické značky mezi Zadní Doubicí a odbočkou na Černou bránu, na skalisku vysoko nad břehem Křinice, je vytesán nápis, opatřený českým překladem.

Jedná se o připomínku zastřelení posledních dvou vlků v regionu. Tesaný nápis v němčině (jeho replika) je umístěn směrem ke kolem procházející cestě, překlad do češtiny na dřevěné tabulce je na boku balvanu:

Der Forstmeister Hanß grohman bin ich genant,
in meiner Jugendt bin ich gewesen in diesen
Wäldern wohl bekandt, ich bin Dar ein
gegangen Gantz unverdrossen und hab
in aller Ent untter diesen Stein Zwey wölffe
geschossen bis Entlich der Todt ist komen u :
hat mich von dieser weldt genomen der du
triebs. Zu diesen stein sage Gott las ruhen die Seele
sein geschehen in Jahr christi 1640.

Jméno moje bylo lesní Grohmann Jan,
já za svého mládí jsem byl v těchto
lesích znám.
Když jsem jednou tudy svoji cestu
zvoli, nenadále zde pos skalou
dva vlky jsem skolil. Posléze i na mne
smrtka ukázala a z tohoto světa pryč
mě vzala.
Kdokoliv se kolem této skály budeš ubírati, řekni: Bože,
rač té duši odpočinek dáti!
Stalo se léta Páně 1640

Jak praví turistické zdroje:

Desku časem zakryla jedle, která tu vyrostla. Když ale jednou bouře strom vyvrátila, znovu se zjevil onen tajemný příběh. Potomci myslivce stále ještě v tomto kraji žili, a tak aby si oni i my mohli znovu a znovu „číst“ příběh ze života jejich předka, kamennou desku obnovili.

Dle dalších zdrojů nic netrvá věčně a proto je tu dnes replika:

 V roce 1960 padl originál desky za oběť rozšiřování silnice, v roce 1986 byl však nahrazen kopií.

Specializovaný regionální web:

Vlčí deska se nachází při modře značené turistické cestě nad Zadní Doubicí. Kdysi tu byl přímo do pískovcové skály vytesán německý nápis oznamující, že na tomto místě zastřelil lesmistr Johann Grohmann dva vlky. Český překlad původního nápisu:

„Jméno moje bylo lesní Grohmann Johann,
já za svého mládí jsem byl v těchto lesích znám.
Když jsem jednou tudy svoji cestu zvolil,
nenadále zde pod skalou dva vlky jsem skolil.
Posléze i na mne smrtka ukázala
a z tohoto světa pryč mě vzala.
Kdokoli se kolem této skály budeš ubírati,
Řekni: Bože, rač té duši odpočinek dáti!“
Stalo se léta Páně 1640. – Obnovit dala
1747 Rosina Grohmannová –
Rovněž 1789 pan lesní Václav Pompe.

Při rozšiřování cesty v 60. letech 20. století byla skála i s nápisem zničena. Dnes tuto událost připomíná zdařilá replika z roku 1986.

Dnes už jsou vlci zpět…

Tagy