weby pro nejsevernější čechy

Sochy na mostě hradu Valdštejn

This entry is part 61 of 102 in the series Sochy, skulptury, statue, kašny

Nepřehlédnutelnou dominantou vstupu do hradu Valdštejn je kamenný most ozdobený barokními sochami českých patronů.

V současnosti se jedná o kopie původních soch kosmonoských Jelínků, které vytvořil místní akademický sochař Jiří Novák. Originály soch jsou umístěny v kostele sv. Jana Nepomuckého v hradním areálu.

Hrad se totiž v 18. století stal významným poutním místem, zasvěceným svatému Janu Nepomuckému. V té době nechala hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, postavit v areálu hradu dva kamenné mosty, jež byly po vzoru pražského mostu Karlova ozdobeny plastikami z kosmonoské dílny pokračovatelů slavného Matyáše Bernarda Brauna, sochařů Jelínků.

Na kratší z obou mostů (uvnitř hradu) byly původně postaveny čtyři sochy. Zdroje se trochu dost rozcházejí. První verze praví, že most dnes zdobí svatá Otilie se svatou Markétou, zatímco svatí Florián a Vavřinec našli v 19. století své nové místo před zámkem na Hrubé Skále. Jiné zdroje udávají, že jde o sochy sv. Markéty a sv. Scholastiky a navíc z  z jiné sochařské dílny než na mostě příjezdním. Popis přímo na hradě ale uvádí sv. Markétu a sv. Walburgu.

Delší most, příjezdní, vedoucí k hlavní vstupní bráně, má čtyři oblouky, z nichž nejvyšší má výšku 6 metrů, a má cca 30 metrů na délku. Jeho parapet je ozdoben sochami osmi patronů a ochránců naší české země v nadživotní velikosti. I tady se zdroje rozcházejí. Nejblíže bráně jsou sochy dvou biskupů (sv. Vojtěch a sv. Prokop), dále jsou zde plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Ivana, knížete sv. Václava, sv. Víta, sv. Ludmily a sv. Josefa. Některé zdroje místo posledních dvou mylně uvádějí sv. Floriana a sv. Kryštofa.

Nejjistější bude se pro rozpornost materiálů na netu spolehnout na popisky, umístěné u soch přímo na hradě (foto vždy ve dvojici kopie na mostě / originál v kapli):

Autorem souboru barokních pískovcových soch je Josef Jiří Jelínek z Kosmonos (1697-1776), nejvýznamnější představitel rodinné firmy sochařů a řezbářů. Sochy byly tvořeny a postupně umísťovány na mosty v letech 1724-1728 na objednávku hraběnky Marie Markéty z Valdštejna v době budování hradní dominanty, kaple sv. Jana Nepomuckého. Ačkoli jde o dílo z ranější fáze autorovy tvorby, představuje se v něm jako zkušený a invenční sochařský mistr. Za umělecký skvost této skupiny soch je považováno zpodobnění sv. Markéty.
Do kaple byly sochy přemístěny v letech 1995-1997 a jsou zde umístěny od vstupu směrem k presbytáři ve stejném pořadí jako na mostech.
Pro mosty zhotovil akademický sochař Jiří Novák (1922-2010) přesné a věrné kopie.

Sv. Ludmila – je patronkou českých zemí, vinařů, babiček a vychovatelů – zobrazována s dlouhým pláštěm, korunkou a závojem. Socha levou rukou přidržuje šátek, který byla uškrcena na příkaz své snachy Drahomíry. V prvé ruce má palmovou ratolest, symbol mučedníků, znamenající duchovní vítězství. Ludmila byla manželkou knížete Bořivoje a babičkou sv. Václava.

Sv. Václav – Patron české země, zobrazován ve zbroji, se železnou košilí, s knížecí čapkou či helmicí, s mečem a štítem v ruce a s praporem s přemyslovskou orlicí, či na koni jak jej známe např. z Václavského náměstí v Praze. Socha má po boku svatováclavské kopí s praporcem, na hlavě knížecí čapku, u nohou štít, na němž je přemyslovská plamenná orlice. Syn knížete Vratislava je nejvyšším patronem české země. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi na popud vlastního bratra Boleslava.

Sv. Jan Nepomucký – je patronem zpovědníků, mlynářů, vorařů, loďařů a mostů. Nejčastěji je zobrazován s krucifixem a pěti hvězdami kolem hlavy. Patron kaple stojí na nejvyšším podstavci. Má kanovnický pláštík, pod ním krajkovou rochetu a v prvé ruce biret (znaky kněžské hodnosti), nad hlavou svatozář s pěti hvězdami. Byl vyšehradským kanovníkem a zpovědníkem královny Žofie. Zabit z popudu krále Václava IV.

Sv. Vojtěch – je patronem vinařů – zobrazován jako biskup s mitrou, berlou, palmovou ratolestí a knihou či váhami, dalšími jeho atributy jsou veslo, kterým byl údajně nejdříve udeřen svými vrahy, někdy i oštěp, kopí či šípy, kterými byl mučen, nebo orel, jenž jeho tělo prý hledal. Socha zobrazuje kněze v biskupské mitře, v levé ruce svírá pádlo, kterým by omráčen pohany při šíření křesťanství mezi pobaltskými Prusy. Ti jej ubodali a uřízli mu hlavu. Vojtěch byl rodem Slavníkovec a druhý papežský biskup. Posléze odešel do kláštera v Říme a nakonec na osudnou misii.

Sv. Markéta (Antiochijská) – patronka těhotných žen. Dívka s křížkem stojící nad drakem. Pro její krásu se do ní zamiloval prefekt, kterého odmítla. Ten ji za to udal, že je křesťankou. Ve vězení se jí zjevil ďábel coby drak a spokl ji. Jelikož celou dobu držela křížek, drak nakonec pukl. Markéta byla patronkou hraběnky Marie Markéty.

Sv. Walburga – řeholnice držící kříž a knihu, na níž je lahvička s léčivým olejem. Světice uctívaná zejména v Německu, léčitelka a ochránkyně před kouzly. Lék sv. Walburgy pomáhal nemocné hraběnce Marii Markétě a socha je vyjádřením její vděčnosti.

Sv. Prokop – kněz s mitrou, který zašlapává a zažehnává ďábla (draka jako symbol chaosu podléhajícího řádu křesťanství). Jako poustevník odešel do sázavských lesů, kde po setkní s knížetem Oldřichem založil za jeho podpory známý benediktinský klášter.

Sv. Ivan – poustevník s kápí, v levé ruce poutnickou hůl, v pravé kříž a růženec, u nohou laň, která mu dle legendy dávala mléko. Tuto laň poté při lovu zastřelil kníže Bořivoj. Ivan byl prvním českým poustevníkem, jenž žil v lese na Berounsku. Jeho jeskyně se nachází ve sv. Janu pod Skalou. Je po něm pojmenován druh trávy Kavyl Ivanův, lidově zvaný vousy svatého Ivana.

Sv. Vít – je jedním z patronů a ochránců české země. Zobrazován jako mladík ve vznešeném obleku, v pravici drží knihu, na níž stojí kohout (symbol bdělosti), v levé ruce má palmovou ratolest (někdy v kotli s vroucím olejem). Pocházel z bohaté sicilské rodiny a od víry jej neodvrátila ani nejtěžší muka. Je přímluvcem v těžkých záležitostech, ochráncem kovkopů, mědikovců a kotlářů, dále sládků, vinařů a hostinských, herců, lékárníků, němých, hluchých, je vzýván při epilepsii, hysterii a uštknutí hadem.

Sv. Josef – v náručí drží malého Ježíše. Josef byl syn Jákoba z rodu Davidova a manžel Panny Marie. Jednalo se o Ježíšova pěstouna a vychovatele. Hrabě František Josef z Valdštejna si jej zvolil za svého patron.

Series Navigation<< Sousoší sv. Luitgardy (Víry), sv. Jana a sv. Pavla u OsečnéSocha Piety v Údlicích >>
Tagy