Sousoší Kalvárie u křížové cesty v Ruprechticích

Na konci křížové cesty v Liberci-Ruprechticích u zázračné studánky stojí sousoší kalvárie.

Inu, proti realitě to takto napsáno vypadá až příliš optimisticky. To, co tu stojí, je pouhopouhým torzem, u něhož určit, co a jak, zdá se dnes takřka nemožné. Stejně jako je nemožné najít o sousoší něco podrobnějších informací.

Všechny zdroje zmiňují Kalvárii jen v souvislosti se zázračnou studánkou a pozdější křížovou cestou. Stručně asi jen tolik, že roku 1807 dal vlastník pozemku ruprechtický rychtář Georg Weber vztyčit u studánky Kalvárii se sochami Panny Marie a svatého Jana jako poděkování za své uzdravení. Záznam v Památkovém katalogu není o moc sdílnější: U zázračné studánky nechal v roce 1807 postavit ruprechtický rychtář Johann Georg Wöber pískovcové sousoší Kalvárie.

V bakalářské práci Jana Dostalíka, zabývající se historií nedaleké kaple, lze nalézt: 9. 9. 1807 byla kalvárie vysvěcena libereckým děkanem P. Philippem Paulem a celé počínání bylo zaznamenáno na její zadní stranu. Wöberův syn Anton nechal v šedesátých letech 19. století obnovit kalvárii i křížovou cestu.

Víc se zájemce dozví o samotné studánce, než o sousoší: Studánka spojovaná se zázračnými uzdraveními (například slepého chlapce z Raspenavy roku 1817) se nachází u posledního zastavení křížové cesty blízko kostela Panny Marie („U Obrázku“). Přímo u sousoší je dřevěná stříška kryjící pramen, avšak uvnitř vodu nenajdete (pramen je zakrytý a vodní hladina nízko) a z přepadu nic nevytéká. Voda vytéká z jiné roury několik metrů níže po svahu, jak ukazuje fotografie:

Ale zpět ke kalvárii. Jediný dostupný popis obsahuje původní evidenční list památky z června 1967: Na mohutné 3 dílném pískovcovém podstavci spojeném atikou, ve středu s rozeklanou volutou, jsou po stranách osazeny sochy dvou světic. Uprostřed kamenný kříž s Kristem, u jehož paty klečí P. Marie. Uprostřed podstavce reliéf P. Marie. Vzadu nápisy s datováním 1807 a reliéfy ručiček a srdce. Levý díl podstavce dat. 1862, pravý 1887 (sousoší dnes povaleno a mechanicky poškozeno).

Část záhad se objasňuje, část naopak prohlubuje. Kde je svatý Jan, všemi zdroji zmiňovaný? Že by to byla světice vpravo, z níž se část dochovala? Podle postavy, které chybí hlava, by to svatý Jan Evangelista být mohl. Po levé soše zůstal jen z podstavce vyčnívající kovový trn. Problém je, že u většiny obdobných kalvárií je pod křížem nikoli Panna Maria, ale sv. Máří Magdaléna – to by znamenalo, že chybějící sochou je právě Panna Maria. Klečící torzo by tedy mělo patřit sv. Máří Magdaléně. Po kamenném kříži s Kristem zbyl jen zlomek a zadní kovová vzpěra, na niž je umístěn provizorní holý dřevěný kříž. Zjevně všichni opisují jednu a tu samou informaci bez znalosti místa a ikonografie.

Aby byl zmatek ještě větší, lze se dočíst také: Kříž i obě sochy u studánky (sv. Jiří a Panna Marie) byly roku 1862 renovovány libereckým malířem Adolfem Burianem. 

Na zadní straně jsem žádné nápisy ani letopočty neobjevil. Naopak v dokumentu není zmiňován nápis na čelní straně pod reliéfem Panny Marie stojící na zeměkouli, ani beránek s křížem a zářícím přepásaným srdcem nad tímto reliéfem (pod nohama klečící postavy). Pod beránkem zřejmě byl trn na lampu. A poslední záhadou je opracovaný blok s kovovým trnem, povalující se od kalvárie vpravo. Víc soch by na kalvárii být nemělo, aby byl pro některou podstavcem. Navíc se na podstavec tvarově ani rozměrově nehodí. Bohužel, jasnovidec nejsem a žádné historické prameny o tomto místě se mi objevit nepodařilo.

Statue je v bídném stavu. Nejen zmíněná chybějící socha vlevo, chybějící kříž s Kristem a víc než poničená torza zbylých dvou soch. O mechu a lišejnících nemá cenu mluvit, daleko horší jsou praskliny – sokl s reliéfem beránka pod křížem je zleva roztržen, zadní strana pod kovovou vzpěrou kříže je prasklá po celé délce.

Liberecký kraj v roce 2024 na FB:

Oblíbený cíl výletníků, pejskařů i těch, co se chtějí jen pokochat výhledem a třeba si opéct buřta – to je kaple Panny Marie U Obrázku, jež se vypíná v kopci nad libereckou čtvrtí Ruprechtice / Ruppersdorf a kterou Liberečané označují něžně jako „kapličku“.

Vystavěna byla v letech 1906 až 1907 a poté, co přežila čtyřicet let devastace za minulého režimu, se dočkala znovuzrození po rekonstrukci v polovině devadesátých let. Blízké sousoší z roku 1807, které je nejstarší částí tohoto poutního místa, nyní prochází restaurováním.

Rok 2025:

Český rozhlas Sever – Liberec: 27. září 2025
V libereckých Ruprechticích se v sobotu 27. září 2025 odpoledne chystá slavnostní benefiční koncert a následné požehnání kalvárie pod kostelem U Obrázku. Opravu poničeného barokního sousoší z roku 1807 iniciovali liberečtí občané, záštitu převzala první dáma České republiky Eva Pavlová. S restaurátorkou Vanesou Trostovou, která dílu v havarijním stavu vrátila barokní krásu, a historikem umění a restaurátorem Jiřím Bláhou místo navštívila reportérka Jana Švecová.

„My jsme dokončili první a teď možná nejviditelnější část restaurování toho dochovaného fragmentu. Části kalvárie, která tady zůstala i po všech těch destrukcích, a byla odvezená od loňského jara do restaurátorské dílny. Přivezli jsme to sem zpět téměř kompletní. V dílně ještě zůstává socha svatého Jana Evangelisty a do budoucna, pokud o to bude zájem a vybere se dost finančních prostředků, by se mohla doplnit i kopie sochy Panny Marie a hlavně kříž s Kristem. Úplně poslední by mohla být třeba i balustráda, která to původně to místo lemovala,“ popsal historik a restaurátor Jiří Bláha.

„Asi to není možné říct přesně kolik peněz bude ještě potřeba, právě proto, že těch variant toho, co a jakým způsobem by se mohlo ještě dělat, je víc, ale v tuhle chvíli jsme vybrali, a moc za to všem dárcům děkujeme, více než tři čtvrtě milionu korun a za to všechno se provedla ta práce, kterou tady můžete vidět,“ sdělil Jiří Bláha.

„Část sousoší, která zbyla z celé kalvárie, to znamená soklová část, s reliéfem Panny Marie, potom středová s Beránkem Božím a navrch torzo Máří Magdalény, které teď už není v torzálním stavu, ale podařilo se nám doplnit části, které chyběly,“ přiblížila současný stav oprav památky restaurátorka Vanesa Trostová.

„Jedno z těch přání určitě je, abychom v té práci mohli pokračovat, takže pokud se nám podaří vybrat další prostředky, tak bychom rádi postupně přidávali další části, aby ta Kalvárie rostla do krásy. Do té schránky jsme samozřejmě dali i poděkování všem, kteří se na tom podíleli, protože nejenom restaurátorské práce byly toho obsahem, ale docela hodně se pracovalo i na tom okolí a pomohla nám celá řada příznivců, místních občanů, i třeba vzdálenějších dobrovolníků. A těm všem patří taky velký dík,“ prozradil Jiří Bláha, jaká přání a vzkazy obsahuje schránka umístěná v podstavci sousoší.

„Myslím si, že je to jedno z mála míst, které připomínají tu starší, než tu většinou probíranou historii Liberce, který se rozrůstal v 19. století. Tohle bylo jednak za Libercem, nebyla to součást města. A je to místo, které připomíná ještě tradici barokních poutí. Takže myslím si, že to spojuje tu moderní dobu s tou historií, na kterou tady v Liberci už často zapomínáme,“ dodal historik umění.

Benefiční koncert se koná v sobotu 27. září od 16. hodin, poté kalvárii požehná kněz. Lidé uslyší vystoupení fagotistky orchestru plzeňské opery Anny Farářové, žehnat kalvárii bude páter Jaroslav Konečný. Výtěžek bude použit pro další restaurování.