Socha svatého Jana Nepomuckého za kostelem svatého Václava ve Šluknově

Na místě bývalého hřbitova severně od kostela svatého Václava ve Šluknově stojí na nepůvodních místech trojice soch. Uprostřed je to svatý Jan Nepomucký.

Sochy sem byly postupně přeneseny z původních frekventovaných míst na území města, kde trpěly vlivem škodlivin a otřesům od automobilové dopravy. Všechny jsou součástí kulturní památky – areálu kostela, ale mají každá vlastní záznam v Památkovém katalogu:

Pískovcová socha z roku 1723 světce oděného v rouchu se zřasenou draperií, biretem na hlavě a v rukou držícího krucifix je umístěna na hranolovitém podstavci s profilovanou hlavicí i patkou a s nápisovým polem na přední straně.

1987 – přemístění (rozhodnutí o přemístění, odbor kultury ONV Děčín, č.j. 1532/404.5/87-Kl, ze dne 21.12. 1987

Záznam obsahuje odkaz na restaurování sochy v roce 1985, které provedli restaurátoři J. Vitvar a Petr Vitvar, a na restaurování z roku 2009, které provedli restaurátoři Michael Bílek, Štěpán Bílek a Jan Kubrický.

Podle toho, co se dá dohledat, mělo by jít o sochu z kamenného mostku, kde dnes stojí už jen socha svatého Antonína Paduánského:

Na pilířích stály 2 barokní sochy na hranolovém soklu proti sobě – sv. Antonín a sv. J. Nepomucký (ten byl odstraněn). Sv. Jan byla socha v životní velikosti v tradičním oděvu, v náručí na prsou držel oběma rukama korpus. V levé ruce mučednickou palmu. Nápisová kartuš na čelní straně soklu byla zamalována.

Info je na můj vkus skoupé – není citován nápis z přední strany z kartuše, v němž je jasně vidět chronogram. Necituje ho ani (tehdy ještě) Nataša Brejchová-Steinová (dnes Natalie Belisová) ve své knize Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Ale uvádí na stranách 77 a 78 jiné podrobnosti:

Nepomuk se postavil na ochranu Šluknova s doprovodem. Spolu se svatým Antonínem Paduánským hlídali kousek od náměstí můstek při silnici na Velký Šenov. Kdy obsadily své posty a kdo je jejich autorem bohužel není známo. Srovnání se sochami z nejbližšího okolí ale napovídá, že buď šlo o Josefa Kleina, autora místního trojičního sloupu, na němž je také sv. Jan, nebo si sochu ze sloupu vzal za předlohu sochař Christian Riedel. Pro obě hypotézy by se na „můstkovém“ Jánu, co se v našem století přestěhoval za kostel sv. Václava, dalo nalézt dostatek „důkazů“. Ale prameny k tomu neřeknou ani muk.