Pomník MUDr. Antonína Steidla v Domažlicích

V parku za bývalým augustiniánským klášterem ve Steidlově parku stojí pomník MUDr. Antonína Steidla.
Pomník je kulturní památkou:

Pomník významného místního rodáka, lékaře a politika z roku 1919. Sestává z komolého žulového podstavce s nápisovou deskou a z bronzové busty.

Ve východní části Steidlova parku, orientovaného při ohradní zdi bývalého augustiniánského kláštera, pomník MUDr Antonína Steidla, tvořený žulovým podstavcem na němž je osazena bronzová busta. Na dvou kamenných nízkých stupních nad čtvercovým půdorysem osazen hranolový mírně se zužující žulový podstavec ukončený prostou deskou. V čelní stěně podstavce osazena kovová pamětní deska s majuskulním mírně plastickým nápisem v mírně vpadlých vodorovných pásech: / VLASTENEC A LIDUMIL / MUDR ANTONIN STEIDL / RODAK DOMAZLICKY / *31. BREZNA 1832 / † 26. SRPNA 1913. /. Na prosté ukončující desce podstavce osazena bronzová busta A. Steidla s nepokrytou hlavou, oděného v občanský oblek a kabát, signována „Vosmík 1919“.

Původní evidenční list památky:

Za hradbou býv. augustiniánského kláštera. Na dvou kamenných nízkých stupních je umístěn hranolový, mírně se zužující podstavec, ukončený hladkou deskou; nad ní je posazena kovoá busta muže s nepokrytou hlavou, oděného v kabát.

Na čelní straně podstavce je zapuštěna kovová deska s nápisem: „VLASTENEC A LIDUMIL / MUDR ANTONIN STEIDL / RODAK DOMAZLICKY / *31. BREZNA 1832 / † 26. SRPNA 1913.“ Plastika signována „Vosmík 1919“.

Domažlický Deník:

24. 8. 2013 – V pondělí 26. srpna uplyne 100 let od úmrtí významného domažlického lékaře Antonína Steidla. Jeho odkaz si město mj. připomíná parkem v centru, který je po něm pojmenován, a také pomníkem se sochou, jenž je v této lokalitě umístěn. Ten by si však zasloužil výraznější opravu.

„Restaurátorský záměr máme zpracovaný od loňska, podali jsme žádost o dotaci na potřebné práce. Jak s ní dopadneme, by se mělo rozhodnout do konce roku,“ uvedl Jakub Mráz z odboru správy majetku domažlické radnice.

Samotná renovace by tak měla proběhnout zřejmě na jaře příštího roku.

„Musí se upravit přerostlá vegetace, očistit samotný kámen, zrenovovat nápis, udělat retuše, na bustě například dokreslit brýle,“ vyjmenoval nejpodstatnější zásahy Mráz.

Antonín Steidl byl lékař, okresní starosta, zemský i říšský poslanec. Narodil se v Domažlicích, studoval v Klatovech, poté odešel do Prahy, kde zažil pohnutou éru roku 1848. Těsně před maturitou založil protirakouskou organizaci Bratrstvo rudého praporu, což se stalo záminkou pro jeho zatčení.

Steidl byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Prostřednictvím hraběte Stadiona požádal o milost. Trest mu byl poté změněn na doživotí. Vykonával ho v těžkém žaláři v Mukačevu na samém východě Rakousko-Uherska.

Po dokončení studií pracoval jako významný lékař.

V září roku 2010 byla pokřtěna kniha Marie Korandové Evropan z Domažlic, která věrně zachycuje jeho životní osudy. K sepsání osudu hrdiny románu ji přivedla skutečnost, že její babička sloužila v rodině Steidlů.

Na vydání knihy se kromě jiných finančně podílel i Antonín Sichrovský, pravnuk slavného lékaře.

„Moje babička byla Steidlovou dcerou. Já jsem už poslední v rodině, kdo udržuje pradědečkův odkaz,“ zmínil.
Podílel se i na opravě Steidlova hrobu.

„Jsem moc rád, že se podaří pomník v parku opravit,“ pochvaluje si.

Pan Sichrovský žije sice v Praze, ale k Domažlicku má blízký vztah. „Téměř celé léto trávím pravidelně na Babyloně,“ říká.

Domažlický Deník:

9. 10. 2021 – Menší park z konce 19. stol. jakoby sevřený kamennou zdí klášterní zahrady a valem na jeho severní straně nese jméno významného domažlického rodáka, vlastence a lidumila MUDr. Antonína Steidla (1832-1913). Jeho pomník vévodí této oáze klidu v historickém jádru města od 13. června 1920. O revitalizaci tohoto parčíku jedná v těchto dnech vedení města. Je zadána studie a provedena sonda archeologického průzkumu valu. Realizací v roce 2022 by bylo i důstojně vzpomenuto 190. výročí narození této domažlické osobnosti. Jeho bohatou až dobrodružnou cestu životem chci čtenáři svým článkem v zkratce nabídnout.

MUDr. Antonín Steidl se narodil 31. března 1832 v Domažlicích na Dolejším předměstí v rodině tkaničkářského tovaryše. Základní školu navštěvoval v Domažlicích, gymnázium v Praze. Tam se zapletl do tajného revolucionářského spolku „ Bratři rudého praporu“. Členové byli zatčeni a vojenský soud (v Praze byl vyhlášen stav obležení 1850-1855) odsoudil Ant. Steidla k trestu smrti (1853), ten mu byl změněn na 20 let těžkého žaláře a v pevnostech Munkači a Olomouci si odseděl téměř 4 roky. V roce 1857 byl s ostatními amnestován a v Chebu si mohl dokončit maturitu. Medicínu vystudoval na vídeňské univerzitě (1864). Stal se doktorem lékařství a soukromým asistentem vídeňského profesora Oppolzera. Byl jeho oblíbencem a odjeli spolu k nemocnému ruskému careviči, velkoknížeti Nikolaji Alexandroviči. V prosinci téhož roku se stal již osobním lékařem velkoknížete Petra Jiřího Oldenburského v Petrohradě. V Rusku byl za své věrné a účinné služby vyznamenán mnoha hodnostmi, tituly i několika rytířskými a komanderskými řády. Na oldenburském dvoře měl plné zajištění a honoráře více než královské. S princem procestoval mnoho zemí Evropy. V květnu 1871 se oženil se slečnou Konstancii Maisnerovou, dcerou továrníka a majitele velkostatku, která v rodině Oldeburských prožívala velké vážnosti.

Jeho mysl se však stále obracela k domovu, ke svým Domažlicím, ke svým starým rodičům. Domu se vrací r. 1872 po šesti letech s mladou chotí, opustiv skvělou karieru, která ho v Rusku čekala. Koupil u Domažlic velkostatek Baldov, přestavěl ho do podoby typického rustikálního zámečku jaké vídal na cestách po Rusku a začal na něm hospodařit. Oba manželé jsou v centru domažlického společenského života, vychovávají děti a starají se o Steidlovy staré rodiče. Hostí známé osobnosti – oldenburskou princeznu Olgu, básníka Jana Nerudu, skladatele Kovařovice a mnoho dalších. Patří mu zásluha na zřízení cukrovaru v Domažlicích, na postavení dráhy Domažlice – Jihlava, lokální dráhy Domažlice – Tachov, zřízení gymnázia… Plných 30 let byl starostou domažlického okresu, členem obecního zastupitelstva, městské rady, zemským poslancem. Byl předním členem Staročeské strany národní a ve volbách v roce 1891 byl přímým odpůrcem mladočecha prof. Masaryka. Pro jeho ušlechtilou povahu, rozsáhlé vzdělání, poctivý charakter byl vážen v celém českém politickém světě.

Ve stáří prodal Baldov a odstěhoval se do Prahy. Osmdesátka jej zastihla v plné síle. Při železničním neštěstí cestou rychlíkem do Vídně utrpěl vážná zranění, kterým po krátkém churavění podlehl. Zemřel 26. srpna 1913. Pohřben je v rodinné hrobce staré části domažlického hřbitova.

Karel Frait