Socha svatého Zachariáše na nádvoří kláštera dominikánů v Českých Budějovicích

V zahradě za Bílou věží dominikánského kláštera v Českých Budějovicích stojí podél stěny řada soch, druhý přede dveřmi do objektu bývalého kláštera (dnes ZUŠ) stojí svatý Zachariáš.
Sochy jsou součástí památkově chráněného areálu kláštera:

Areál zahrnuje kostel Obětování Panny Marie, bývalý klášter, rajský dvůr, Bílou věž, zahradu s ohradní zdí, sochy sv. Dominika, sv. Zachariáše, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Vincence a dále sloup Nejsvětější Trojice a Kalvárii ležící mimo vlastní chráněný areál při vstupu z České ulice.

V Památkovém katalogu neúplný (matoucí) údaj – socha sv. Vincence Ferrerského stojí na podstavci sv. Jáchyma (viz záznam na wiki – Vincencův podstavec byl odcizen).

Encyklopedie Českých Budějovic (chybně, místo Jáchyma má být Josef):

Od branky až ke vchodu do konventu byly postupně umístěny sochy svaté Anny (1741), svatého Jáchyma (1743), svatého Dominika a svatého Vincence (obě 1745) a svatého Zachariáše (1746), všechny od Josefa Dietricha. Plocha zrušeného hřbitova se začala postupně využívat jako tržiště.

Na wiki zmínka:

Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Diplomová práce „Sochy v Českých Budějovicích“ Petra Hepnara z roku 2024 (chybně, místo Jáchyma má být Vincenc – viz Památkový katalog):

Cesta od brány ke klášteru byla lemována čtveřicí soch, jejichž autorem je rovněž Josef Dietrich. Nejstarší je socha sv. Anny (1734), dále sv. Josefa (1739), sv. Jáchyma (1742) a sv. Zachariáše (1746). Jejich původní umístění je zachyceno na vedutě dominikánského kláštera od autora Františka Jakuba Prokyše z roku 1772. Sochy se v současnosti nacházejí v zahradě při vstupu do Základní umělecké školy, která sídlí v budově kláštera. Jde o pozůstatek původní klášterní zahrady. Spolu s nimi je zde postavena i socha svatého Dominika (1739), která původně stávala u vchodu do klášterního kostela z dnešního Piaristického náměstí, spolu se sochou sv. Vincence Ferrerského, která se zřejmě nedochovala.

Bakalářská práce „Latinské nápisy města Českých Budějovic“ Marie Frojdové z roku 2014 (neodpovídá pořadí soch v zahradě, místo Jáchyma má být Vincenc – viz Památkový katalog):

Sochy v klášterní zahradě vytesal v letech 1739 až 1746 Josef Dietrich. Původně byly sochy rozmístěné na hřbitově kolem kláštera. Na počátku 19. století byly přemístěny ke zdi uvnitř klášterní zahrady. Nejblíže ke vchodu je sv. Dominik, následují sv. Zachariáš, sv. Josef, sv. Anna (s malou Pannou Marií, která je zpodobněna jako zmenšenina Panny Marie Budějovické) a sv. Jáchym. Sochy jsou vyrobené z mušlového vápence.

Překlad:

Sv. Zachariáš
vůdce předchůdce
ctitel (uctívatel) dobrotivé Panny,
poskytuje perem
ty věci, které
jemu ústa
zabraňují.

Svatý Zachariáš je zde znázorněn v kněžském rouchu, v ruce drží tabulku s nápisem „Ioannes est nomen eius“ což v překladu znamená „Jeho jméno je Jan“. Josef Dietrich zachytil tímto zpodobněním sv. Zachariáše po narození syna Jana.

Zachariáš a jeho žena Alžběta byli již ve vysokém věku a neměli děti. Když archanděl oznámil Zachariášovi, že bude mít syna a dá mu jméno Jan, tak mu Zachariáš nevěřil. Od té doby oněměl, a když se dítě narodilo, a bylo 8. den obřezáno, tak napsal jeho jméno perem na tabulku a vrátil se mu hlas. Interpretace k nápisu: Sv. Zachariáš byl otcem Jana Křtitele. Možná by se lépe místo slova „vůdce“ překládalo slovo otec. Otec rodiny bývá chápán jako vůdce neboli ten, který se o rodinu stará. Jak Křtitel by se dalo říci, že byl předchůdce před Kristem, když křtil Pána Ježíše. Jan Křtitel křtil vodou, zatímco Pán Ježíš křtil Duchem sv.