Pomník Antonína Dvořáka ve Dvořákových sadech v Kladně

V západní části Dvořákových sadů v Kladně u křižovatky ulic J. Hory a Gen. Klapálka stojí pomník Antonína Dvořáka.
Prostor ohraničený vyšším obrubníkem, vysypaný kačírkem. Vpředu vynechaný prostor pro vstup k pomníku, umístěnému uprostřed. Plochá nízká základna, na ní tvarovaný podstavec, nesoucí kvádr, nesoucí kovovou bustu.

Na čelní straně:

Dr.ANTONÍN
DVOŘÁK
1841-1904
VELIKÉMU
MISTRU
KLADENSKÁ
FILHARMONIE
1926

Na webu Středočeské knihovny:

V Dvořákových sadech, v severozápadním rohu parku u divadla. Od r. 1912 byl na vybudování pomníku věnován výtěžek z pravidelných promenádních koncertů v parku. U zrodu myšlenky stál tehdejší jednatel Kladenské filharmonie a zároveň člen spolku Smetana Cyril Novotný; zbudování pomníku bylo ještě v r. 1912 schváleno. Postaven však byl až po první světové válce, v r. 1926, podle návrhu architekta ing. Jaroslava Beránka. Hořejší část pomníku tvoří bronzová busta od sochaře Jaroslava Volfa, člena pěveckého spolku Smetana. Oba autoři se vzdali nároku na honorář. Okolo pomníku byly dříve umístěny čtyři nízké bronzové lucerničky.

Citace:
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 51.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 256.
TIETZE, Zdislav. Tři zastavení v parku u kladenského divadla. Kladenský deník, 1997, roč. 1, č. 62, s. 11.
VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem. 1. vyd. Kladno: Nezávislý novinář, 1998, s. 28.

Kladenský Deník:

12. 5. 2019 – …podíváme se na kladenské parky v roce 1982. Snímky si můžeme prohlédnout díky studentkám kladenského gymnázia Miluši Hájkové dříve Záhrubské a Daně Menclové dříve Šírové. Detailní zpracování kladenských parků bylo součástí jejich práce s názvem Podíl veřejné zeleně Kladna na tvorbu příznivého životního prostředí.

Park Dvořákovy sady nese stále stejný název. V době, kdy studentky práci dělaly, bylo v tomto parku, jehož dominantou je Městské divadlo Kladno, celkem čtyřiačtyřicet laviček a sto tři stromů. Kromě toho bychom zde nalezli také dva objekty připomínající velikány české hudby pomník Bedřicha Smetany a pamětní desku Antonína Dvořáka a jeho matky.

Formulace poněkud nepřesná a nešťastná – jde dohromady o tři objekty, Antonín Dvořák tu má pomník a nikoli desku.

Pěvecký sbor v Kladně:

Zpěvácký spolek Smetana působil i jinak v kulturním dění Kladna. Zásluhou sbormistra Cyrila Novotného se postaral o zasazení pamětní desky Váši Suka, ve Dvořákových sadech označil památníčkem místo posledního odpočinku matky Antonína Dvořáka. Cyril Novotný dal také podnět k postavení pomníku Antonína Dvořáka a vybudoval hudební muzeum ve dvou místnostech kladenského zámku. V roce 1936 sbor nechal postavit ve Dvořákových sadech u divadla Smetanův pomník.

Diplomová práce Karla Procházky Skladby na české a latinské neliturgické texty 18. století z chrámové sbírky ve Smečně:

Z iniciativy Kladenské filharmonie byl Antonínu Dvořákovi po dlouholetých úvahách 13. července roku 1926 postaven v Dvořákových sadech u kladenského divadla pomník z dílny kladenského akademického sochaře Jaroslava Volfa. Slavnostnímu aktu byli také přítomni Josef Bohuslav Foerster, Otakar Ostrčil, Josef Suk i skladatelovi synové Otakar a ing. Antonín Dvořák. V té době bylo Kladno teprve druhým městem v republice po Hořovicích, které tak uctilo Dvořákovu památku.

Wiki:

V roce 1912 bylo schváleno zbudování pomníku v Dvořákových sadech u Kladenského divadla v severozápadním rohu parku. U zrodu myšlenky stál tehdejší jednatel Kladenské filharmonie a zároveň člen spolku Smetana Cyril Novotný. Od roku 1912 byl na vybudování pomníku věnován výtěžek z pravidelných promenádních koncertů v parku, postaven byl až po první světové válce v roce 1926, podle návrhu pražského architekta ing. Jaroslava Beránka. Bronzová busta je od sochaře Jaroslava Volfa, člena pěveckého spolku Smetana. Oba autoři se vzdali nároku na honorář. U pomníku byly původně umístěné čtyři nízké bronzové lucerničky.