Socha svatého Antonína na Národní ulici ve Varnsdorfu

U podstávkového domu čp. 488 na Národní ulici ve Varnsdorfu (naproti marketu Albert) stojí u křižovatky do ulice Lidická socha svatého Antonína.

Městský web jen velestručná zmínka:

Pískovcová socha v životní velikosti na bohatě zdobeném kamenném podstavci.

Socha je kulturní památkou:

Socha sv. Antonína Paduánského se nachází u domu čp. 488, který dříve sloužil jako faktorský. Jednopatrový dům obdélného půdorysu je situovaný při uliční komunikaci a v centrální části Varnsdorfu. Z větší části roubený a ve zbytku zděný dům byl postaven roku 1790, jak dokládá datum na zdobném pískovcovém portálu, kde se nacházejí i iniciály A. F. Ještě předtím ale na pozemku stál starší dům se stejným číslem, který od roku 1762 vlastnil tkadlec Anton Fröhlich. Ten nechal v roce 1774 vztyčit vedle domu sochu svého jmenného patrona – sv. Antonína Paduánského. Ještě roku 1836 se soše běžně říkalo kaple Rózy Stolleové, pravděpodobně po manželce Antona Fröhlicha mladšího.

Barokní socha z pískovce okrového zabarvení představuje světce v životní velikosti, který stojí v kontrapostu s odlehčenou levou nohou. Jeho postava je mírně esovitě prohnuta a je oděna do řeholního roucha řádu františkánů s růžencem u pasu a na nohou má sandály. Oběma rukama pozvedá před tělem malého Ježíška. Zpoza sochy v úrovni kolen vyhlíží cherubínská hlavička v oblakové kupě. Roucho je v dolní části řasené lehce odletujícími záhyby. Celá postava stojí na široké soklové architektuře. Hlavice dříku je profilovaná, konvexně vyklenutá směrem nahoru. Dřík je v dolní části výrazně projmutý do šíře, s bočními konzolkami. Jeho čelní strana je zdobená rokajovou nápisovou kartuší s německým rytým frakturním nápisem s chronogramem, který v součtu dává letopočet 1774 (ZVrVerMeh / rVng Der ehr / Gottes In AntonIo / errICht Von Anton / FröhLICh – Ke zvětšení slávy boží v Antonínovi, zřízeno Antonem Fröhlichem). V nároží korunní římsy se dříve nacházely ještě dvě figury puttů. Putto na pravé straně sochy přidržoval oběma rukama knihu, zatímco protějškový putto, hledící vzhůru ke světci, držel levou rukou s největší pravděpodobností úlomek chleba. Oba putti se rukama opírají o volutovitě stáčenou kartuš.

Jedná se o velmi kvalitní rokovou sochu zatím neznámého autora, která je dokladem úrovně regionální kamenosochařské produkce, navíc v souvislosti s konkrétní osobou fundátora.

Původní evidenční list památky (původně popsán jako socha Madony!):

1985 – Socha sv. Antonína v zahradě u čp. 488 na Leninově ulici. Profilovaný sokl s nízkými bočními nástavci, s kartuší na čelní stěně s nezřetelným německým nápisem. Vpravo dole u paty soklu sedící putti, opřený o půlměsíc, s kouličkou v levé ruce. Vlevo nahoře u paty světce putti držící půlměsíc, s uraženou hlavou. Na nízkém podstavci na soklu vztyčena socha v životní velikosti. V pravém náručí nese Ježíška. Draperie složitě zprohýbána na levém boku, vlevo se k draperii přimyká okřídlená hlava putti. Stav pozvolna chátrající, ale ještě dobrý. Třeba průklest obklopujících stromů, uvažovat o přemístění do upraveného prostoru např. ke kostelu.

Hlas severu 8/2013:

Poslední sochou, za níž se při našich toulkách vydáváme, je svatý Antonín Paduánský na Národní ulici. Po přečtení nápisu na podstavci sochy nás již nic nenechá na pochybách, že tady bývalo „Fröhlichovo“. Mnozí si jistě ještě pamatují na malebný podstávkový dům z protější strany ulice, kde ve skromných podmínkách Josef Franz Anton Fröhlich rozjížděl svou textilní výrobu.

V propagačních materiálech firmy Fröhlich nalezneme i rok 1777, v němž Anton s podnikáním začal. Po pečlivém přečtení nápisu na soše zjistíme, že budoucí textilní magnát nechal sochu vztyčit jen o něco dříve, roku 1774.

Můžeme z této skutečnosti něco vyvozovat? S jistotou určitě ne! Snad jen, pustíme-li se na tenký led interpretace. Anton Fröhlich zřejmě již roku 1774 nebyl úplně chudý, vždyť spolu s rychtářem Goldbergem byli jediní dva soukromníci ve Varnsdorfu, kteří si mohli dovolit vztyčení sochy. A to nikdy nebyla úplně levná záležitost! To, že Fröhlichova socha představuje jeho jmenného patrona, nám napovídá, že Anton potřeboval ve své záležitosti na nebesích přímluvce, tak trochu bojovníka za jeho, Antonínovu, věc. Možná tou věcí byla touha vybudovat úspěšnou textilní manufakturu, možná snaha vymodlit si potomka. Obojí se mu nakonec splnilo a svatý Antonín se tak u Fröhlichů těšil jistě veliké úctě.

Josef Rybánský
Předchozí díly vyšly v Hlase severu č. 21 a č. 23/2012; č. 2, 4 a 6/2013.

Stromy kolem nepamatuji. Celé místo prochází postupnou obnovou, socha byla restaurována.

Atelier restaurování 17. září 2024 na FB:

Svatého Antonína Paduánského z Varnsdorfu není třeba představovat. Vyjímá se blízko HM Albert. Oprava proběhla v roce 2021. Přesto k figuře chybí ještě něco, jak je vidět na staré fotografii. Na rekonstrukci dvou andílků se tvrdě pracuje…