Obraz kajícné svaté Máří Magdaleny pod Lysým vrchem v Teplicích nad Metují

Na trase modré turistické značky nad železniční tratí údolím řeky Metuje mezi stanicemi Teplice nad Metují skály a Teplice nad Metují město je ve skále obrázek kajícné svaté Máří Magdaleny.
Ve skalním bloku ve svahu vytesány dvě niky. V menší horní je křížek s Kristem, ve spodní větší obraz kajícné svaté Máří Magdaleny. Obě niky v horní části obloukové, u obrazu to není pro jeho zarámování klacky příliš patrné.

Je smutné, když jeden z nejpropagovanějších portálů pro turistiku míchá pravda s polopravdou a doplňuje ji nepravdou (a že to nevidím poprvé):

Jako kdyby nestačilo, že mapy.cz tu evidují křížek. Mluvit v souvislosti s tímto místem o vstupu do skalního města a doplnit to zcela zcestnou fotografií je docela majstrštyk…

Stačí využít Google a ten tentokrát nezklame:

20. 7. 2017  – Příroda, pověst a umění splynuly v jedno na krásném místě jen pár stovek metrů od vstupu do teplického skalního města.

Výklenek ve skále na úpatí Lysého vrchu vyplňuje už druhým rokem obraz kajícné sv. Magdalény, jehož autorkou je Veronika Boumová. A právě tento „památník“ vysvětí v sobotu 22. července v 11 hodin trutnovský jáhen Michal Nesvadba. „Je to nejvhodnější den, protože přímo v sobotu je svátek Magdalény,“ připomněl důvod načasování malé slavnosti Stanislav Bouma, který se spolu s Petrem Hnykem a dalšími lidmi na obnově památného místa podílel.

Amatérský historik a spisovatel Petr Hnyk z Teplic nad Metují k uvedené zde vytvořil zastřešenou vitrínu s pověstí o „záletné kněžně“, která se k tomuto místu vztahuje. Podle pověsti se půvabná žen majitele zdejšího panství tajně scházela s lesním správcem. Manžel pojal podezření a jednoho dne ji tajně sledoval. Když se milenci setkali a objali, vztek mu zatemnil rozum, strhl z ramene flintu a manželku zastřeli. Než přebil, aby stejně ztrestal i jejího amanta, ten stačil utéct. O pověsti podrobně píše amatérský historik a spisovatel Petr Hnyk ve své knize Ze skal a podskalí o pověstech z kraje Adršpašsko-teplických skal.

Dřevěná deska na níž malířka Veronika Boumová namalovala není zdejší první vyobrazení sv. Magdalény. Ty předchozí ale podlehly zubu času.

Kromě obrazu je ve skále i kříž s Ježíšem. „Ten výklenek nad obrazem se přímo nabízel instalaci ukřižovaného Ježíše. Nechal jsem ho odlít ze slitiny a pozinkovat,“ dodal Stanislav Bouma.

24. 7. 2017 – Je to zajímavý příběh. Nikdo neví komu se stal a jestli se skutečně vůbec stal. Každopádně z výklenku kdysi vytesaném do nevelké skály na úpatí Lysého vrchu, která už svým tvarem připomíná pomník, září do okolní lesní zeleně uklidňující modř, z níž vystupuje kajícná sv. Máří Magdalena, která má připomínat vztahový trojúhelník, který skončil tragédii.

K místu, kterému se za německé historie Teplic nad Metují říkalo Hummelplatte (Čmeláčí deska) se váže pověst o půvabné ženě majitele zdejšího panství, která se zde tajně scházela s lesním správcem. Důvodně podezřívavý manžel ji však jednoho dne sledoval, a když se milenci setkali a objali, strhl z ramene pušku a manželku zastřelil.

Právě tuto událost z blíže nedatovaných dob připomíná obraz zmiňované světice namalovaný rukou malířky Veroniky Boumové, který v sobotu při malé slavnosti (konané v den svátku Magdaleny) vysvětil trutnovský jáhen Michal Nesvadba.

Příběh o záletné kněžně popsal teplický amatérský historik, řezbář a spisovatel Petr Hnyk v knize o místních pověstech, kterou před sedmi lety vydal. „Je to jedna z těch 53 pověstí, které v knize jsou. V plném znění je popsána tady pod tou stříškou,“ sklouzl pohledem k cedulce připevněné na vzrostlém buku.

„Čerpal jsem z různých zdrojů, kde se co dalo sehnat. Ale mám takový dojem, jestli to torzo pověsti není z původní Ruthovy kroniky teplického kronikáře, který to zřejmě opsal z původních německých pramenů. Rozhodně nejsou jiné zdroje, kde bychom přesně zjistili co jak se stalo – to vše se jen domníváme,“ připomíná Petr Hnyk, že informace o tom, kdy a za jakých okolností se tak mohlo stát, zmizela vanutím prošlých desetiletí v propadlišti dějin. „Bohužel v reálné historii se zřejmě žádný takový případ nestal. To ale nevyvrací možnost, je příběh postaven na podobných základech – mohl se stát obyčejným lidem, a teprve dalším převyprávěním napříč generacemi ji lidová slovesnost pozvedla na úroveň panských kruhů, aby získala na vážnosti. To je ale moje domněnka, žádný reálný poklad pro to nemáme,“ připomíná Petr Hnyk.

Duchovní matkou myšlenky na obnovení místa se stala žena, kterou s vyobrazenou světicí spojuje křestní jméno. „Chodila jsem sem od 19 let s dětmi z ozdravovny a nemohli jsme si nevšimnout, jak princezna – tak jsme jí říkali – chátrá. Už ani nevím kdy a jak se to stalo, ale dostala jsem informaci ze shora, že s tím musím něco dělat,“ usmívá se Máří Magdalena Kamarytová, která obnovu pomníku „zpunktovala“ již podruhé. První pokus měl kvůli ne zrovna vhodně zvoleným materiálů jen několikaletou životnost, tentokrát byly přípravy pečlivější. „Jsem ráda, že to takto dopadlo,“ těší ji při pohledu na světici, kterou ve skále rámují decentní mříže ze stylizovaných větví.

Obrazu svěcení se ujal trutnovský jáhen Michal Nesvadba. „Věřím, že u tohoto obrazu je vhodné místo, kde se budou moci poutníci zastavit a zapomenout na své běžné starosti a zaměřit se na to, co nás přesahuje,“ doufá jáhen, který před obřadem svěcení podrobněji připomněl „biografii“ této významné světice. „Chtěl bych poděkovat, všem, kdo se o obnovu tohoto místa, které nás spojuje s křesťanskými kořeny, zasloužili,“ vyzdvihl spolupráci „matky myšlenky“, malířky, historika, truhláře a dalších lidí.

Aby informace ohledně historie tohoto místa byly uchovány pro příští generace bude do skály umístěna cedulka, která svěcení obrazu v den svátku Magdaleny léta Páně 2017 bude připomínat.