Pomník Josefa Aloise Tichatschka v ulici 5. května v Teplicích nad Metují

Na travnaté ploše mezi parkovišti v ulici 5. května v Teplicích nad Metují stojí pomník Josefa Aloise Tichatschka.

Na nízké obdélné základně před hradbou keřů stojí trojice bloků (zřejmě pískovec), nesoucích různé části pomníku. Vlevo v horní části list notové osnovy, mezi jejímiž prázdnými řádky, uvozenými houslovými klíči, text:

Slavný rodák našeho města
-operní pěvec dvorního divadla
v Drážďanech
Jako první zpěvák oper Richarda Wagnera
vystupoval po celé Evropě

Na pravém soklu list s notovou linkou v horní části (houslový klíč v jejím středu) a nápisem

Josef Alois
TICHATSCHEK
* 11. 7. 1807
Teplice nad Metují
18. 1. 1886
† Drážďany

Pod nápisem reliéf spuštěné kytice.

Střední užší a předstupující sloupek nese reliéfní pomník. Ten tvoří mohutný pískovcový reliéf s rostlinnými a hudebními motivy (loutna, lesní roh, housle). Reliéf částečně překrývá kruhový medailon s bustou umělce, doplněnou nápisy: DEM ALTMEISTER DEUTSCHER GESANGSKUNST / J. TICHATSCHECK / DER DRESDNER TONKUNSTLERVEREIN.

O zpěvákovi na wiki ->

Výběr z textu: Rodný dům v Horních Teplicích, v místní části města Teplice nad Metují, již nestojí. V roce 1999 v centru města zpěvákovi odhalili pomník. Po několik let se zde a v místním kostele v průběhu měsíce července konala vzpomínková akce, jež nesla název Tichatscheckova hudební slavnost. V listopadu roku 2019 vyšla první pramenná monografie o tomto pěvci s názvem První wagnerovský tenor Josef Ticháček (1807–1886), jejímž autorem je český muzikolog Martin Kajzar.

Krásná ukázka, jak funguje mediální zájem. O zřízení (obnovení) pomníku Google na první dobrou nenajde nic, ale o „výbušné“ aféře odkazů dost. Ale raději popořadě.

Kačeři na webu:

Josef Tichatschek (* 11. července 1807 Teplice nad Metují; † 18. ledna 1886 Drážďany), uváděn i jako Josef Alois Ticháček, byl operní pěvec (tenorista)

Narodil se v Teplicích nad Metují do rodiny místního tkalce. V mládí vystudoval klášterní gymnázium v nedalekém Broumově. Poté se přesunul do Vídně, kde v roce 1827 zahájil studium medicíny. Souběžně se věnoval také studiu hudby, jeho učitelem zpěvu byl italský tenorista Giuseppe Ciccimarra. V roce 1834 získal angažmá jako sólista ve Štýrském Hradci. Po zdařilém hostování získal v roce 1837 trvalé místo v Drážďanské opeře. Zde na pódiu spolupracoval zejména se sopranistkou Wilhelminou Schroderovou-Devrientovou a od roku 1842 se zdejším kapelníkem, kterým byl Richard Wagner. Ocenění u publika i u kritiky se dočkaly zejména Tichatschekovy role v operách Rienzi, poslední z tribunů, Tannhäuser a souboj bardů na Wartburgu a Lohengrin. Tichatschek hostoval na scénách po celé Evropě, v roce 1837 zamířil mj. do Prahy. Do jeho repertoáru patřila např. také díla Vincenza Belliniho, Wolfganga Amadea Mozarta či Ludwiga van Beethovena. Svou kariéru ukončil v roce 1870 a zbytek života strávil v Drážďanech, kde roku 1886 umírá. Je pochován na zdejším Starém katolickém hřbitově.

Ještě ve stejném roce v den nedožitých umělcových narozenin se uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky spolu s plastikou (na ni vyobrazena hlava umělce z profilu) na rodném domě Josefa Tichatscheka v Horních Teplicích. Slavnosti se podle dobového tisku zúčastnilo téměř 3 000 lidí, na zhotovení pamětní desky a plastiky přispěli především saský král, paní Cosima Wágnerová (vdova po hudebním skladateli), divadla ve Vídni, Berlíně a Vratislavi a hudební spolek v Drážďanech.

Rodný dům J. Tichatscheka přečkal první i druhou světovou válku, avšak v r. 1949 byl prý z komunikačních důvodů demolován a pamětní deska s plastikou zmizely. Po celá desetiletí byly nezvěstně, až v roce 1992 byla náhodně nalezena plastika v korytu řeky Metuje, několik km od místa, kde stával rodný dům. Nález byl předán nálezcem panem Wendlem z Javoru na Městský úřad v Teplicích nad Metují. Na přání a náklady místních rodáků z Německa byl pořízen odlitek plastiky. Ten byl odvezen a předán do Vlastivědného muzea ve Forchheimu panem Petrem Hnykem, který pořízení odlitku inicioval. Poté se Městský úřad v Teplicích n. M. rozhodl využít formu, z níž byl odlitek vytvarován, k vyhotovení bronzové kopie a instalování pomníku opernímu pěvci. V letech 1998-1999 byl podle návrhu uměleckého architekta Jana Plíška z Náchoda pomník vytvořen (kamennou část zhotovila z pískovce místní kamenická firma Brádle) nákladem Města Teplic nad Metují. Slavnostní odhalení tohoto pomníku bylo provedeno v roce 1999.

Každoročně se v létě u pomníku a v místním kostele koná malá vzpomínková akce, která nese název Tichackova hudební slavnost.

Google najde mnohem pozdější zprávu v místních novinách:

ČERVEN 2007
Operní pěvec Josef Tichatschek – 200. výročí od narození
Dne 11. 7. 2007 uplyne 200 let od narození Josefa Tichatscheka (nar. v r.1807 v Teplicích nad Metují). Proslavil naše město v 19. století, když jako operní zpěvák vystupoval v evropských zemích a to hlavně v Rakousku, dále pak Německu, Anglii, Polsku, Dánsku a Švédsku. Jeho repertoár byl velmi bohatý, neboť zpíval v operách hudebních skladatelů Belliniho, Glücka, Mozarta, Beethovena, Rossiniho.

Hlavně je však jeho působení spjato s dílem Richarda Wagnera, dokonce je teplický rodák označován za propagátora jeho oper. Tento hudební skladatel vnesl ve své době ( ve 40. letech 19. století) do operní tvorby nové prvky – hudbou vyjadřoval duševní procesy svých hrdinů, což bylo zpočátku v hudebním světě přijímáno s nepochopením. Josef Tichatschek, který byl v té době již velmi populární, vystupoval v jeho operách a se svým mohutným tenorem sklízel obrovské úspěchy. Zemřel dne 18. 1. 1886 v Drážďanech, kde byl také pohřben.

Ještě v témže roce v den nedožitých umělcových narozenin 11. 7. 1886 se uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky spolu s plastikou ( na ní vyobrazena hlava umělce z profilu) na rodném domě Josefa Tichatscheka v Horních Teplicích. Slavnosti se podle dobového tisku zúčastnilo téměř 3 000 lidí, na zhotovení pamětní desky a plastiky přispěli především saský král, paní Cosima Wagnerová (vdova po hudebním skladateli), divadla ve Vídni, Berlíně a Vratislavi a hudební spolek v Drážďanech. Rodný dům J. Tichatscheka přečkal první i druhou světovou válku, avšak v r. 1949 byl prý z komunikačních důvodů demolován a pamětní deska s plastikou zmizely. Po celá desetiletí byly nezvěstné, až v roce 1992 byla náhodně nalezena plastika v korytu řeky Metuje, několik km od místa, kde stával rodný dům. Nález byl předán nálezcem panem Wendlem z Javoru na Městský úřad v Teplicích nad Metují. Na přání a náklady místních rodáků z Německa byl pořízen odlitek plastiky. Ten byl odvezen a předán do Vlastivědného muzea ve Forchheimu panem Petrem Hnykem, který pořízení odlitku inicioval. Poté se Městský úřad v Teplicích n. M. rozhodl využít formu, z níž byl odlitek vytvarován, k vyhotovení bronzové kopie a instalování pomníku opernímu pěvci. V l. 1998-1999 byl podle návrhu uměleckého architekta Jana Plíška z Náchoda pomník vytvořen ( kamennou část zhotovila z pískovce místní kamenická firma Brádle ) nákladem Města Teplic nad Metují.

Slavnostní odhalení pomníku provedla v r. 1999 starostka města paní Věra Vítová při příležitosti oslav 400 let od postavení Horního zámku, nynějšího sídla Městského úřadu. Oslavy se konaly v době poutě sv. Vavřince, na níž byl zároveň slavnostně vysvěcen městský prapor. Historie zámku, města a městského znaku byla prezentována na výstavě fotografií a písemností, na které byly také připomenuty život a dílo významného pěvce. Zároveň byl vydán pamětní tisk věnovaný J.Tichatschekovi. (autoři: Petr Hnyk a PhDr.Miroslava Moravcová)

Pomník se však bohužel proslavil ze zcela jiných důvodů:

20. 8. 2003 – Neznámý předmět vybuchl kolem třetí hodiny ráno u pomníčku operního pěvce Josefa Aloise Tichatschka v Teplicích nad Metují na Náchodsku. Policie okolí uzavřela a přivolala specialisty z Prahy, kteří zkoumají, zda se nejedná o nástražný výbušný systém.

Novinky o tom informovala mluvčí náchodské policie Eva Prachařová. „Při výbuchu nebyl nikdo zraněn a nevznikly žádné hmotné škody,“ dodala bez dalších podrobností.

Náchodští policisté přitom vyšetřují další případ, kdy neznámý pachatel letos nastražil nálož u pomníku smíření na Bukové hoře nedaleko Teplic nad Metují. Systém byl zřejmě funkční, neznámý pachatel také pomník zhanobil černou barvou a nápisem „Smrt Němcům“ a hákovými kříži.

„Prošetřujeme všechny varianty. Nemůžeme vyloučit, že by se mohlo jednat o stejného pachatele,“ řekla Prachařová.

Starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs považuje možnou souvislost mezi nastraženým systémem u kříže smíření a výbuchem ve svém městě za dohady.

„Vím, že na vybudování pomníku u nákupního centra se finanční sbírkou podíleli také Němci, ale jestli je mezi nastraženým systémem u kříže smíření a dnešním výbuchem souvislost, to vám nepovím,“ řekl Brandejs.

20. srpna 2003  – Obyvatele centra Teplic nad Metují probudil časně ráno výbuch. Ozval se okolo třetí hodiny. Výbušnina byla zřejmě uložena v umělohmotné dóze u paty pomníčku místního rodáka, operního pěvce Josefa Aloise Tichatschka. Nikdo nebyl zraněn a nejsou hlášeny žádné škody.

„Vylučuji, že by se jednalo o zábavnou pyrotechniku. Policie prostor uzavřela a přivolala na místo specialisty z Prahy, kteří předmět zajistili a zkoumají, zda se nejedná o nástražný výbušný systém,“ upřesnila mluvčí okresní policejního ředitelství v Náchodě Eva Prachařová.

Zdejší policisté se už letos jedním výbuchem zabývali. U pomníku Smírčí kříž na Bukové hoře objevili nástražný výbušný systém, který byl zřejmě funkční. Kříž připomíná povraždění třiadvaceti místních Němců při jejich divokém odsunu po druhé světové válce. Neznámý pachatel tehdy pískovcový pomník natřel černou barvou a napsal na něho „Smrt Němcům“ a nakreslil hákové kříže.

„Nelze vyloučit ani to, že by se mohlo jednat o stejného pachatele. Zvažujeme všechny možné varianty. Nic víc k případu říci nemohu, vyšetřování je na samém počátku,“ dodala Prachařová.

„Je to hrůza, co se tu děje! Mám strach, výbuch může souviset s pomníkem na Bukové hoře. Můj syn ani nevychází na ulici, jak se bojí,“ řekla místní obyvatelka Eva Březinová.

Pomník operního pěvce, u kterého v noci výbuch zazněl, odhalila teplická radnice před třemi roky. Starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs uvedl, že na vybudování pomníku u nákupního centra se finanční sbírkou podíleli také Němci. Odmítl však spekulovat o souvislosti s hanobením pomníku na nedaleké Bukové hoře a nočním výbuchem. „Nedovedu si vysvětlit proč se to stalo. Je pravda, že před odhalením Smírčího kříže se tu nic podobného nestalo. Policie zkoumá, zda nástražný systém nedávno objevený na Bukové hoře, není z jedné dílny. Nic víc k tomu říci nemohu, byly by to dohady,“ sdělil Brandejs.

A nakonec jedna aktuálnější (byť stále dokola se opakující) zpráva:

18. 1. 2022 – V úterý 18. ledna je tomu přesně 136. let, kdy skončila slavná životní pouť zřejmě nejslavnějšího z rodáků Teplic nad Metují.

Operní pěvec Josef Alois Tichatschek (11. 7. 1807 – 18.1. 1886) byl vyhledávaným tenorem, který se proslavil takřka po celé Evropě. Jeho působení je spjato hlavně s dílem Richarda Wagnera a teplický rodák je dokonce označován za hlavního propagátora jeho oper. Na sklonku života žil v Drážďanech, kde byl také v lednu 1886 pohřben. Ještě v témže roce (v den nedožitých umělcových narozenin v červenci 1866) byla na rodném domě Josefa Tichatscheka v Horních Teplicích slavnostně odhalena pamětní deska s plastikou hlavy. Podle dobového tisku se slavnosti zúčastnilo téměř 3000 lidí.

Rodný dům tenoristy přečkal první i druhou světovou válku, avšak v roce 1949 byl demolován a pamětní deska s plastikou zmizely. „Po celá desetiletí byly nezvěstné, až v roce 1992 byla náhodně nalezena plastika v korytu řeky Metuje, několik kilometrů od místa, kde stával rodný dům,“ připomenula zajímavý osud plastiky teplická knihovnice Věra Prokopová. Podle formy byla zhotovena bronzová kopie na pomník, který byl v roce 1999 odhalen v centru města.

V srpnu 2003 se pomník stal dokonce cílem bombového útoku, při kterém naštěstí nedošlo k žádnému zranění. Bombu u pomníku nastražil protiněmecky smýšlející důchodce.